VeřejeVeřeje, e, f. od
vr v zavříti, Gb
. Hl. 146. Bž. 45
.; vr = točiti
. Bž. 226.
Veřeje, křídlo u dveří, der Thor-, Thürflügel
. V
. mosazné vrzaly na stežejích zazerzavělých
. Sych
. —
V. =
sloupy, postranice u dveří, na kterých
přivěšeny jsou dvéře, der Thürstock, die
Pfoste, Thürpfoste. U kostelních dveří ve-
řeje vyrazil. Štelc.
Vyvrátil obě bráně i
s veřejemi (postes). BO. Jichžto v. krví po-
mazány byly.
V. — Br., Jel., J. tr. —
V.svrchní =
podvoj, die obere Thürpfoste. —
V. =
vůbec tolik co dvéře, die Thür, das
Thor
. Spatřuji vlasť nebeskou, k jejímž ve-
řejím mne již přivedl vůdce můj
. Kom
. Od
desk zemských má komorníka vzieti a po-
slati k veřejím toho, ktož to dědictví KMtí
pryč dané a provolané drží a komorník má
to témuž držiteli oznámiti, že jest provoláno
.
Vš. Jir. 24
. Vz více v Gl
. 359. Když ko-
morník od úřadu zemského vedlé práva a
nálezu k veřejiem jede, má dáno býti od
toho 17 grošův. Vš
. Jir. 400. Dání věděti
k veřejiem
. Vš. Jir. 24
. Vz Veřeji, Komorník.
V. u Římanův a Řeků, vz Vlšk
. 77. 187
. —
V. =
čep,
na němž se dvéře otvírají, stěžeje, cardines, die Spill. Bibl
., Ros
.