Větev
Větev, tve, větevka, větvička, větvi- ce, e, větvinka, y, f. = haluza, ratolesť, Jg., snět, snětev, smět, smětev, kloník; bez listí: parkos; suchá (suchár), ulomená, tenká (snítka, rozha), jako vidlice: rozsocha, leto- rosť, mladá: letina, dvouletá: smítka, jedno- roční: letorosť, rozha; odseknutá: klest, kle- stina; v. svěsité, visuté. Šp. V. v botan. = každý jednotlivý pobočný prodloužený vý- rostek u. výhonek rostlin aspoň tříletý. Vz předcházející a S. N. U Domažl. suk. Něm. der Zweig, Ast. Mezi hustými větvami. BO. V jeho větvách. ZN. V. prutovitá, trnitá, hladká, kostrbatá, přímá, položená, oblá, rozeklaná, pýřitá, ostrohranná, široko roz- kladitá, štíhlá, zprohýbaná, tuhá, ohebná, převislá, sukovitá, huňatá, rovnovážně od- stálá, jehlancovitá, vrchol činící (smrk), svislá, tenká, vystoupavá, vidličnatá n. rozsošnatá (když se peň ve dvě stejné větve rozděluje, které opět a opět stejně se dělí (u jmélí), větve roztroušené n. ostříčné, nestejné, pře- slenaté, do kruhu kolem kmene postavené. Čl. V. suchá, čerstvá. Us. Dch. Odeněk n.
peň rozptyluje se v částky, které větve, pa-
nohy, haluze n. konáry se nazývají. Rostl.
Neužitečné, suché větve odsekati. V. V. na-
stavěti. V. vinná. V. březová, dubová, bo-
rová atd. Us. Naběhl na ostrou v., že sobě
oko vyrazil. Ddk. II. 408. Nesu větvici oli-
vovou. BO. Větve lámati, polámati, vykle-
stiti, poklestiti, oklestiti. Šp. Za zvěří se
žena ostrou větvicí přišel o jedno oko. Ddk.
V. 250. Brzy vysedá (dosedá) na větvičku
(před časem mudruje. Vz Mudráček, Holo-
brádek). Prov. Lb., D., Č. Uťal v. pod sebou
(ztratil úřad, dobrodějce. Vz Úřad, Dobro-
dějce, Neprozřetelný). Č., Lb. Bůh vysokým
stromům lehko větve oklestí. Prov. Tč. Do-
stati se na zelenou větev šp. m.: najíti
ptáče ve hnízdě; v božím klíně seděti a p.
Bačkovský. — V. = rod, der Zweig. V zemi
žil z moravské větve jen Ota III.; Otíkem
Kunratovičem vedlejší v. znojemská vymřela.
Ddk. III. 210., IV. 111. — Větev = třída,
odvětví, der Zweig, die Gattung. V. nebo
třída státní služby, der Zweig des Staats-
dienstes J. tr. V. průmyslu, der Industrie-
zweig. Šp. V. podkopu. S. N. XI. 104. — V. = prst. Na dvou ratolestech deset vět- viček drží jeden peň (na dvou rukou deset prstů). Ve Slez. Šd.