Věty pleonastickéVěty pleonastické. Já sem sa hnal
že na maso a vy íte kýšku. Mám za ním peníze, šel sem k něm',
že ho budu upomínat. Chtěli sme
že k vám ít. Šél na rolí
že prasotom na trávu. Vzál oba k sobě, aby ím bylo
jako veselo (jako = prý). Ale ona, že půjde pro tatíčka, že jí mosíja jako šaty dat. Na mor. Zlínsku. Vz Brt. v Mtc. 1878. 29. —
Věty záporné. Při těchto větách rozeznáváme a)
věci spojené: podmět a výrok, b)
sponu, c)
částku, jíž se spojení ruší, záporné slovce: ni,
ne.
Tato částice klade se ve větách: 1.
z pravidla před sponu a kde samostatné spony není, před slovo, v němž spona jest. Smrť zlá věc není. Mudr. Nájem není lichva. V
. Závisť rychle slávě neškodí. V. Ruka má nebude ti k obtížení. Br. — 2.
Když se sloveso opisuje, přikládá se ne v čase budoucím a v celém rodě trpném k slovesu pomocnému. Nebudeš míti dílu se mnou. Br. Nechť nejsem zahanben na věky. Br. Ne- bude vyhlazen rod ten. Br. Nebyla mu zje- vena řeč Hospodinova. Br. Nevyznávali ho, aby ze školy nebyli vyobcováni. Br. —
Pozn. Záporné ne přikládá se i k jiným slovesům neúplným. Soudce nemá samého
sebe mstíti. V. Nesluší zisku hledati z věci cizí. Kom. Nechce ho
znáti. Us. — 3.
Při časích minulých rodu činného nepřipojuje se ne z pravidla k slovesu pomocnému, nýbrž k příčestí. Nevolal jsem
. Br. A kdož by se neděsil? Br. Pojedl a okřál zase, nebo byl nic nejedl ani nepil tři dni a tři noci
. Br. —
Pozn. Při plusquamperfektu (Čase před- minulém)
připíná se někdy k slovesu pomoc- nému byl, a, o. Ještě pak nebyl vyšel do půl síně, když se k němu stalo slovo toto. Br. Kdyby Jan nebyl kázal, nebyli by po- kání činili. Kom. —
Ve větách záporných může i více záporných částek býti tak však, že všecky k zapírání výroku směřují, a)
když se
přísudek ode všech podmětů téhož rodu odděluje. Žádný člověk nelituje mne. Br. Nikdo se v to nechce oddati. Dal. Nic těžšího nad to není
. Kom. — b)
Když se činnosť podmětu ode všech předmětů téhož rodu odděluje. I neřekl nikomu
. Rkk. Ni- koho nemají. Pass
. — c)
Když se činnosť od podmětu tak odděluje, aby se to na vše časy, na vše místa, na vše způsoby táhlo. Opatrnosti nikdy nezbývá. Prov
. Vítězství se nikam neklonilo
. Rkk
. Já nikoli neoblí- bím si těch věcí. Br
. — d)
Někdy se více vztahů těchto všeobecných v jedné a též větě sbíhá. Žádný jemu žádné překážky nečinil. Háj. Žádný toho z nich nikdež nižádnému nepronášel. Pass. —
Pozn. 1. V případech naznačených táhlo se záporné
ne k výroku
, jímž se svazek mezi podmětem a výrokem rušil. — P
ozn. 2. Strany genitivu ve větách záporných vz
Genitiv. —
Když se záporné ne k výroku netáhne (vz předcházející pozn
. 1. ),
nýbrž k pojmům samým, které se u větě spojují, tehdy věty takové mezi věty záporné počítati nelze. Zde se může ne 1.
přikládati k přísudku t. j. k pojmu, jejž za přísudek soudíme, ve kteréžto příčině
, ač pojem ten v sobě zápornosť nese, nicméně se činem tvrdícím k podmětu přikládá. Slova úst jeho jsou nepravá. Br. Jest nedbalý svého do- brého. Kom. Svornosť bratří jest nepřemo- žená. V. — 2
. Přikládá se k podmětu. Ne- čistota jeho na něm jest. Br. V tom jest veliká nespráva. V. Nevšichni soudcové zlí jsou
. V. Nemnozí o tom vědomosť mají
. V
. Nekaždý vejde do království nebeského
. Br
. — 3.
Ale i jiné části věty mohou představy záporné v sobě míti. a) Nekaždému duchu věřte. Br
. Nevždycky dobře kvapiti
. V. —
ß) Všecky její nedostatky doplním. Br. Oba v nedověru upadli. V. Mysl jejich neoheb- nou oblomil. Br. —
y) Učili se nerouhati. Br. Chceš-li se nebáti vrchnosti
, čiň dobře. V. —
Pozn. Někdy m.
ne klade se:
bez,
u. Byla bezdětkyně. Br. Hledal bezhrdlí tvého. Br. Vz bezpraví, beznohý, bezvodný atd. Vdovec bez hospodyně jest velmi ubohá (ne- bohá) věc. Jg. Cf. Bez-, U-. —
Pozn. 2. Slovo
nic má zhusta moc tvrdící do sebe zname- najíc vůbec vše to, co není a váže se jako jiné subst
. Něčí řeč v nic obrátiti. Br.
Ale jinak je,
táhne-li se k samému výroku. On mi o tom nic neřekl. Svěd. —
Pozn. 3.
Když se věty, jichž výrok zápornosť v sobě má, zapírají, tehdy vyrostají z nich věty, jež do sebe formu mají vět záporných, avšak smyslem tvrdicí jsou. Nebylo mi neznámé. V. Není nemožné. V. Tyto jahůdky nejsou nechutné. Byl. — Zk. Skl. 375. —384.; Zk. Ml. II.
73
. —74. Vz tam více. — Cf.
Ne, Zápor. —