1. Vikéř
1. Vikéř (zastr. ), vikýř, vykýř, výtíř, e, m. = díra ve střeše ku provětrání a uklí- zení sena a slámy, das Dachfenster, Kapp- fenster, die Dachlucke. V. Slovin. ahker, mrus. alker, pol. alkierz, m. arkýř (arkéř, alkýř) z něm. Erker. Jg. a Grimm ukazují k lat. arcus n. arca. Mz. 17., 368. Vikýř. V.