1. Vikéř1
. Vikéř (zastr. ),
vikýř,
vykýř, výtíř, e, m
. = díra ve střeše ku provětrání a uklí- zení sena a slámy, das Dachfenster, Kapp- fenster, die Dachlucke. V. Slovin. ahker, mrus. alker
, pol. alkierz
, m. arkýř (arkéř, alkýř) z něm. Erker. Jg. a Grimm ukazují k lat. arcus n. arca.
Mz. 17
., 368. Vikýř
. V
.