2. Vila2.
Vila (víla, instr.
vilou, pl. vil, vilám, vilách, vilami), y, f., nympha, die Nymphe. Slovo
víla vyskytá se nyní jenom u Jiho- slovanův a u Slováků (Koll. Zp. I. 412.
).
Víly = nadpřirozené, dobré i zlé, mladé, spanilé panny v tenké bílé roucho oblečené bydlící ve skalách, na vrších a stráních, v hustých lesech, ve vzduchu a ve vodě. Krok, Brt. Jsou vily pozemské, povětrní, vily vodní = rusalky. Rk. V. horská, kvě- tinová, Blumenfee, růžová, Rosenfee, pro- ročice, wahrsagende Fee.
Dch. Vz S. N., Sbtk. 21., 22., 196., 303.