VinaVina, y, ť.
(ne: vinna) =přiznaná komu příčina zlého, die Schuld, das Verschulden
, die Verschuldung. Viny mladosti mé. Ž. wit. 24
. 7
. Někomu vinu přičísti
, přičítati
, dáti
, dávati; vinu na někoho vzkládati, sčítati
, cpáti; za vinu komu dávati; vinu s sebe odložiti; pokuta za vinu. V. Beze vší viny
. Troj. Na někoho viny hledati. Dal. Před nímž jest naše v. dovedena
. Št
. Ve vinu něčeho upadnouti. Kom
. Čí jest vina?; ne- měti viny, býti bez viny. D
. Na někoho vinu klásti
. Sych
. Viny si na někoho smýšleti. Háj. Otcové nejsou toho vina,
lépe: Otcův to není vina, otcové tím nejsou vinni. Jg
. Vinu někomu prominouti. Kram
. A to bývá bez jich viny, ale vinú stran
. O. z D. Vinu na někoho strkati
. Ros. Dávati někomu vinu o co. Han. výb. Jemu v tom ničemž viny nedávají.
Skl. I.
126. Tuť chci slyšeti, z čeho mi vinu dáš. Ps. o záští. Aby každý stál a odpoviedal úředníku, z čeho jemu vinu dá. O. z D
. Jemuž vinu dávají
. Kn
. rož
. 69
. Na tom i ty neseš vinu,
german. a
šp. m.: tím i tys vinen
. Cf
. Brs. 3. vyd
. 254
. Kde v
. pomsty nemá, tu mnozí práva nechavše jinak svou vůli vedou; Nevědomí každou vinu vymlouvá; Co se stane bez čí vůle, toť viny v sobě nemá; Tu buď trestáno, kde se vina najde
. Rb. Vz Vš. 571. Dávati někomu něco za vinu. J
. tr
. Vina byla na vůdci; Odpusť nám naše viny; Jeho vinou se věc opozdila; V. rodí vinu; Jeden strká vinu na druhého; Není to jeho vinou. Us. Dch. Já sem vzkázala, že mu polovici uhra- dím, když to čítá mou vinou. U Dobrušky. Vk. To není milosť, kterou hříšník dává, když k vůli vině vinníkovi přává. Shakesp. Tč. Naše viny obyčejně vymlouváme a na ji- ných vzkládáme. Na Mor
. Tč. Len ma srdca bolí, láska je na vine; Urob si, céro má, jako ti je vóla, aby ti nebola mamenkina vina Sl.
ps. 145
., 335. (Šd. ).
Vinu jemu dávali z toho a diel dobrý byli příčina jeho smrti
. Let. 12. Já před Bohem bez viny zůstati chci; Aby na den sv. Bartoloměje stáli v Znojmě před císařovou radou, kdežto my také naši pošlem, aby tu nám z viny dané odpovídali; Prve sou nám z ničehož viny nedávali; Aby ti lidé stáli ku právu před nimi a odpoví- dali, kdožby jim z čeho vinu dal. Pal. Dj
. III. 3
. 273., IV
. 2. 283., V. 1. 328, V. 1. 236.
(Šd. ). Pokutu tuto chtěl vykonati ve- řejně, jakož byla i vina spáchána; Papež brevem ze dne 7. října výslovně zprostil krále vší viny. Ddk
. II. 402
., V. 122
. (Tč. ). Miloval jsem s černýma očima, esi ťa ne- dostanu, čí to bude vina?; Pobila mě ma- tička
, pobila mě pro vinu, že ty chodíš za jinú
. Sš
. P. 230., 303
. (Tč. ). Zrušila jsem lásku ne o své vině (= ujmě): že (= než proto, že) jsou nás podvedli, od sebe roz- vedli falešní lidé. Er. P
. 186. b
. První vina odpuštěna
, druhá v. odpuštěna, třetí vina zadržena. Slez. hra. Šd.
A skrze to ona fojtovi z toho krádeže vinu dává; Já tobě v ničem viny nedávám; Tu že židovi z těch peněz žádná v. dána nenie; Dává jemu vinu v puol osmu zlatém; Žalobníci mohli jsú slušně vedlé práva svú vinu (Unbill) a ne- pravosť jim učiněnú obžalovanému odpustiti; Jiřík nedával žádnému žádné viny před konšely; Jeden druhému vinu dával, že jest jej na horách zrúbal, oblúpil.
..; Vinu jemu dávajíce z prolité krve a z vraždy; Dá-li mi v čem vinu, chci jemu odmlúvati; A dal mi vinu v lžíci a v hřebeni a odvolal se Mrdáčka, že u Jiříka hřeben našel; Jakož mi vinu dávají tito dobří lidé v 16 zl., že by za mě dali; A v té chvíli žádná v. ne- byla naň dána; I podáváme to zasě na právo, tu kdež právo béřem, abyste nás o ty viny naučili, jestli vina čili ne; Pane fojte, přišel sem chtě každému práv býti, ktož mi z čeho vinu dá. NB. Tč
. 6
., 7., 24., 27
., 95., 96., 99., 108., 125., 132., 142., 168. Když na mně viny neměli (nenalezli). Bl. Živ. Aug. 28. Vinu někomu z čeho dávati. Bart. IV. 33. Když jsme mrtvi byli u vinách (v hříších). BR. II
. 648
. b
. V čemž mi najviec v. dáváš. Hr
. rk. 423
. A na váš liud bude hledati v-u. Dal
. 4. 27. Vinu mi dáváte. Alx. H
. v. 413
. (HP. 69. )
. I všeho činu kterú těmto ludem vinu dáváš, ež je mučíš hlavně? Kat. 3059. Z krádeže své stříbrnice jim vinu dal. Pass. mus. 335. Jednou vinou dvakrát vinen býti příliš by bylo. Anth. Jir. III. 353. Kdežto v. lehce sejde, tuť ráda vóle zlá panuje
. O. z D. Z toho vysvítala náramná vina židů; Touto svobodou přitužuje a zvětšuje se v. Ananiášova; Že na Petra v. sčítati se ne- může; Pro ztužení a ostrožení viny jejich vece; Apoštolům se vinou dávalo, že...; Nechce ochrnulec nějakou vinu na Pana strkati; Nechce tím umenšiti vinu jejich, nébrž raději stížiti; Člověk viny osobné sobě shromažďuje; Tedy tím nějakou v. na Pána umítl; Dotčené osoby jimi (slovy těmi) žádné viny na sebe neuvedly; Svrchovanou vinu do sebe míti; nějakou vinu sebou ob- nášeti; vině podléhati; Vinu veškeru sobě připisuje, aniž ji na svůdce a stoupence a rádce uvaluje; Z toho, co tudíž správce činí, jasně vina jeho vyniká
. Sš. Sk. 39., 55
., 56
., 62
., 66
., J
. 84., 118., 159., 281., L. 12., 128., 152
., 156
. (Hý. ). Vinu na někoho klásti; Všecka v. na tě spadne; Komuž vzato, ten jest v vině. Smil v. 476., 643., 722. Z če- hožby nám kolivěk byla v. dána, to od nás přijato nenie; Aby každý stál a otpoviedal úředníku, z čeho jemu vinu dá; A nám všem, kteříž sme v zápisu byli, vinu v tom dá- vají. Arch. II. 270., 486., V. 311. (Šd. ). On svých vin odbyl; Jí mají právi býti, z čehož jim ona vinu dá; Tu jim vinu dávám z toho zboží a z dušie; Což bych jemu viny dal před nimi; Viny na mě zamýšleje vpadli mi bezprávně v mé zboží. Půh. I. 111., 140., 250., 280., II. 195. (I. 149., 167., 169.
, 203., 298., 371., II. 3., 61., 144., 174., 278., 306., 451., 605., 618. — Tč. ). Jim (židóm) smrť Kristova jest u vinu položena; Jistě nebyl by bez viny; Člověk druhému dluh neb vinu odpustí, když nad ním se nemstí, ani se miení mstíti; Činicieho toho, jenž činí hřiech, bez pochybenie vinu má, ktož moha potreskrati zmešká polepšiti; Abychom jim z srdce viny, když zavinie, odpúštěli; My pak na hada, i na Evu, i na Adama a tak na Boha vinu cpáme. Hus I. 158
., 189., 334
., 457., II. 389
., 433. (Tč. ). Nižádné viny k smrti na něm nenalezám. GR. Pán za vinu odpovídej hlavou a kníže zemí. Pk. Desátá v. se kárá; První v. omyl, druhá návyk, třetí zatvrzelosť
. Pk.
Často lidé hynou klevetníků vinou. Us
. Šd
. O vinách půhonných vz také Kn
. drn
. LV. Vz strany
přísloví: Dluh, Housti, Kulka, Nadrobiti si, Opiční, Píti, Vroubek, Zajíc. —
V. =
pokuta, die Poenalgelder, sie wurden den höheren Landrechtsbeamten gezalt, um die Partheien vor unüberlegten o. muthwilligen Klagen oder vor unnöthiger Behelligung des Gerichtes durch Ausserachtlassung der Rechtsformen abzuschrecken. Gl
. 363.
Proč jsú viny nalezeny od starých pánóv? pro strach ztráty, aby viděl i ktož pohoní i ktož se póhonu dopustí, že právo jich klidu a na zisk nic netbá; než nechtí-li pro pokoj a pro cnosť sebe nechati, ale aspoň pro strach ztráty. O
. z D.
Tu vinu mistři bráti mají a obraceti na vosk před boží tělo. 1538
. Nách
. 116. Aneb dáš viny centnéř stříbra
. V. Úřad- níci (při soudu) nemají žádných vin a pokut vyprošovati
. Zříz. Ferd. Jak pokuty neb v-y bráti máme. Chron. igl. p. 36
. Ve vinu pánu a držiteli statku upadl
. 1576
. Upadl jest ve vinu summy 70 peněz; Ten šest gr
. bílých perkmistru v vinu upadl Lum. 1857. 882. (z r. 1576. ). Menších vin má rychtář polo- vici. Mut. 1847. 533. Pod vinou jednoho groše a ten nemá odpuštěn býti. 1538. Nách. 118. Ty viny (veliké) i pokuty budú toliko na nás příslušeti. Ib. Cf. Kn.
drn.
LV, Arch. 513., Vš. 342
. Aby dal viny do cechu 3 gr. č
. Sedl. Rychn. 38. 19. Každý bude povinen půl věrdunku viny dáti; Půl věrdunku viny do cechu propadne; Má beze vší milosti 50 hřiven viny dáti. Cech
. řád. šev. opav. z r. 1546. (Šd. ) Že by svrchupsaný konšel viny nebyl již dlužen, NB. Tč. 43. Ten polož v-y 10 gr. Exc
. ze l6. stol. Již takové v-y vše- cky netbanlivostí učedníkóv jsú zminuly a od žádného se neberú. Vš. Jir
. 339. S úřa- dem se o vinu smluvila, že se jest póhonu dopustila
. Arch. I. 167. Všech svých vin od- byl i ve velikých i v malých knihách. Půh.
I. 273. O vinách, které se propadají k úřed- níkom menším, vz Vš. Jir. 339. Leč bez viny, leč buď s vinú, jáť se vždy uvieži v dědinu; Pro hus, kozu nebo krávu kře- sťana dáš na popravu s malú vinú v ruce katu; Mnohý dědiny násilím drží, bez viny. Smil v.
725., 1283., 1288. Odpytaj viny, nechcej činiť jinú.
Na Slov. Tč.
V. =
stížnosť, die Beschwerde. Máš-li vinu proti některému úředníku atd. Vš.
Nemají ke mně žádné v-y = čím by mne vinili.
Výb. I. 1060. Nemá ke mně žádné v-y er hat keinen Grund mir zu schaden; er hat mir gegenüber keinen Grund zur Beschwerde
. Gl. 363
. Kterak pána a otce mého, viny k němu nemajíce, jali sú
. Arch. IV. 14. Nemaje ke mně nižádné viny. Půh. I
. 119., 125., 161., II. 169., 308., 420. (Tč. ). Stane před lidem, vyličuje svú vinu. BO
. Beze vší viny i bez odpovědi
. Půh
. I
. 135.