1. Vinný1.
Vinný =
od vína, z vína, k vínu ná- ležející, Wein-, V
. réva, kmen, keř, les, hrozen, sud, zrno, med, trh, muška, mol n. molek (= opilec). V
., BR. II. 712. a., list, Kom., nádoba, Br., květ, lis n. čeřen, tyč, droždí, ocet, polívka (z vína), duch (líh), krajina, rok, desátek, kámen (kamenec, v. stříš n. sůl; vz S
. N. ), D., konev, sklenice, sklep, krčma, V.
, kyselka, Weinsäuerling, Dch
., školka (vz Čk. 187.
), droždí. Wein- hefe, Šp., Nz
., nemoc, vz KP
. V
. 155., 179., 181., šenk, 1514., sběrač, sbieránie. BO. V. brání, die Weinlese, NB
. Tč
. 133
., sazenice, luštiny, kožka, kořalka, sady, sklad, dům, Us
., kal. Aqu.
Z mláta vinného dělá se
lour (patěsky). Kom. Ot plodu vinného
. Ž
. wit
. 4. 8. V
. kvašení, olej, kyselina (vz S.
N. ), Nz., hrozinka, kvasnice, jádro, pecička, kraj, mest, břečka, věnec, besídka, zásoba. Šp. V. spála, der schwarze Brenner o
. das Pech, cladospoi-ium pestis (houba tato může skoro veškerou vinnou úrodu zničiti); jednodenní zhouba vinné révy, der Rebentod (choroba tato, ve Francii
le blanc nazvaná, podobá se co do zevnějších úkazů nemoci révokazem, phylloxerou, způsobené). Pta. Že jsme my seděli a čtli penieze vinné, když jest ne- božtík Jiřík udeřil Matúše sekyrú; Počkej mi, až bude po vinném bránie, že já tobě dám. NB.
Tč.
96
., 133
. Poníženě prosíce, abych je z výš psaných povozů vinných z milosti své na budoucí časy propustil
. List z r
. 1595
. Tč. Já jsem kořen vinný pravý a vy jste ratolesti. Hus II. 63
. Vz
Vinní. —
V.
jablko (=
zakyslé jako víno), der Weinling, Weinapfel, Jád., hrušky. Kčr. Obtěžujíce osly vínem a jahodami v-mi
. Hus I. 132. —
V. kořen (=
naběhlá křečná žíla, městka), der Aderbruch, die Krampfader. Ja. —
V.
hora, Binaberg, ves u Krumlova. PL.