VítězVítěz (na Slov
. víťaz, Ssk. ), e (dříve -a), m.
=
kdo jiného mocí překonal, der Sieger, Uiberwinder. V MV. nepravá glossa. Pa. Strany původu vz Mz. 88. Mkl. B. 317. od- vozuje slovo to od staroněm. viting. — Ž
. wit
. Hab
. 19
. Ctnosť učinila nás v-zy
nad štěstím. Jel
. Když vítězové vrátili se do le- žení svého, shledali je vydrancované od Sasův. Ddk. II. 289
. V.
nájezdný octnul se z nenadání v nebezpečí zajetí. Pal
. Dj. IV. 2
. 435. Ten, kdož za v-ze v při zůstal..
., má žádati práva za dopomožení. Bdž. 151
. Třetí den vítěz smrti ukázal se novým člo- věkem
. Hus II. 138. Kdo pravdu zastává, vítězem zůstává. Prov. Tč. Přemocný jest v., kdo zajatým milostiv jest
. S. a. Z. Od- měny vítěze římského a řeckého, vz Vlšk. 43., 45., 365., 394., 401., 407. —
V. =
hr-
dina, der Held. St. skl., Šf. Věštby vítězovy = carmina heroica. Šf. v Mus. 1864. 8. Cf
. Bdl.
Obr. 111
., Věštba
. —
V. =
věštný řečník, moudrý rádce. Kat
. 3112. —
V. =
vítězství (zastr.
), der Sieg
. Aesop. Alexandra velikého triumfové a vítězové pořád se vy- pravují
. Walkenb
. Alex
. — Vz Vítězítel.