Vlečka
Vlečka, vz násl. Vlečný. — V. u sukně v XV. a XVI. věku. Vz Wtr. Krj. I. 44., 74., 303., 323. Jinak dlouhý podolek. Zeny vle- čkami zemi co chvoštištěmi umetají a těmi vocasy po domu blechy sbírají a prach lidem mezi oči zdvíhají. Lomn. (Zbrt. Tan. 128.).