Vozataj, e, vozatajekVozataj, e,
vozatajek, jka,
vozatajík, a, m. =
vozič, vozka, kočí, vozník, der Wa- genknecht. Tk. II. 389., Bž. 18., 230., Bj. V MV. nepravá glossa. Pa. Jest to proti přirození, aby v. koní, rozum libosti po- slouchal. V. V. povojní, der Stangenreiter. Čsk. Dobrý v
. okročí zlý šlak. Ctib. Hád
. Neb v-je sú měli pokorného a tichého
, jho sladké a břiemě lehké; Jede-li v
. na koni a zle vóz spravuje, tak že se chýlí k převrá- cení, musí býti pokřik na v-je
, ale ne na vóz; A jakož v. veze vóz, tak Buoh vedl lid ten do země slíbené. Hus II. 54., 117., III. 18. (Tč. ). —
V., der Wagenlenker. Us.
, Alx. HP. 82. V. římský a řecký vz Vlšk. 42
., 376. —
V. =
kdo z platu lidi vozí, der Lohnkutscher
. Dal. k. 94. —
V. =
souhvězdí, der Fuhrmann, Bootes. V. — Vz Vozotaj.