VozbaVozba, y, f. =
vezení, das Fahren, Ge- fahre, die Fahrt. Od vozby platiti. Bref. V. na dráze, po železnici; v. tam a zpátky; v. klusem (klusná); v-bu zastaviti
, přetrhnouti; v. o závod. Us Dch. V. obilí. Tč.
Nemá jeho i žádnú špíží
, vozbami, nošením z města Kadaně fedrovati. Arch. II
. 278. Máš vóz a spřeženie volová k vozbě.
Bj. V. lodná. Aqu., D. —
V. =
vozatajství. Vozbou se živiti. S kramářem mluv o vozbě. BO. V. železničná. Šp.
— V. = vůz, der Wagen. Sv.
Zlatoúst oblak ten zove vozbou krá- lovskou. Sš. Sk
. 10
. —
V. =
náklad, die Fracht. Celá v.
, půl vozby. Jg. —
V. = cesta vozová, der Fahr-, Fuhrweg. Zlob.