Vrh
Vrh. Cf. Mkl. Etym. 383. b. V. kolmý, šikmý, vodorovný. NA. V. 156. Beda, beda! do troch vrhov beda (třikrát běda)! Sldk. 569. Dítě je malým vrhem zkaženo (po- jednou). Us. Vk. — V. Na vrhy se počítají ořechy, v. = 3 ořechy, 3 vrhy — 9 atd. Brt. D. 286. Když se na štědrý den dělí ovoce, kdo dostane vrhem (lichem), do roka zemře. Obz. Tři vejce nebo pět šindelů, to je v. Val. Vck.