Vrhnouti. Cf. Mkl. Etym. 383. b, List. fil. X. 129. Místo vrci říkají na Dolní Bečvě na Mor. vhodit. — co, se kam. Něco dolů, nahoru v. Mj. V. se v náruč propasti, Vrch., v otroctví, Kyt., semeno v zemi, vojsko na bojiště. Osv. Svůj zrak někam v. Osv. — kam čím. Ktož má dva mazance, vrz druhým do školy pryč. Výb. II. 37. Kam by mohl kamenem vrci. Drk. Mus. 1888. 333. — se kam jak. V. kostky losem. Vrch. V. se někam s pláčem, Vrch., s ples- ným rykem, Kká., po hlavě. Osv. — se nač: na kolena. Osv. — se odkud kam. V. se se skály do moře. Us. Pdl. — co kam proč. V ten vír vrhá člověk duši za bludičkou zisku. Vrch.