VskočitiVskočiti, vskoč, vskoče (íc), il, ení;
vskákati, -kám a-či;
vskakovati, ein-, hinein- springen, in etwas springen, auf etwas springen, auf-, anspringen; einfallen, Ein- fall thun. Jg. —
(komu) kam (do čeho, nač,
mezi co,
v co,
k čemu). V.
do řeky, do pokoje, Ros., do cizích domů (nepřátelsky). Br. Vskočil nepřítel do města. Jel. Vskakuje pták ptáku do hnízda. Jel. V
. někomu do řeči. Pal., D
. V.
na stolici. Us
. Na mysl mu to vskočilo. Kom
. Vskočil na kůň a přimísiv se k zástupu prodral se až k samému knížeti
. Ddk
. II. 411. V. na drva, na ko- nieček, Rkk. 19., 63., na oř
. Jir. Anth
. I. 29. Filip Pánu v řeč vskočiv jest potrestán. BR
. II. 357. Starým lidem v řeč vskakovati. Reš. — Br. V. v cestu, in den Weg einfallen
. Dch. V
. k vrchu ku hradovu (hradnímu)
. Rkk. 19. A ona vyskočila k němu na lodí, ten na ni s kordem. Svěd. 1569. Roztrhše roucha svá vskočili mezi zástupy. Sš. Sk. 168. (Hý. ). I vskočí mezi to hospodář i roz- klidí jich. NB. Tč. 106. Statečně mezi ně v-li. Kn
. V
. mezi lidi. D. V
. v příkop
. Us
. V hřbet jim skočiti
. Mus. Někomu v řeč v
. V., Kom., J
. tr., Nz. —
za kým. Vidouc jedna žena, že její muž hoří, vskočila za ním do ohně
. Dač
. I
. 325. Za nepřítelem
do příkopu. Cyr. —
po kom. Výb. II. 62. —
kam proč. Král hněvy vzhóru vskoči
. St
. skl.
IV
. 342
. Z netrpělivosti Pánu v řeč vskakovala
. BR. II. 241. —
jak. Odpůrcové jejich
každou chvíli jim
do řeči vskakovali
. Pal. Dj. III. 3. 90.