VynutitiVynutiti, il, cen, ení,
vynucovati =
do-
byti násilím něčeho na někom, er-, abzwin- gen, abnöthigen, er-, auspressen, abdringen. J. tr
. —
abs. Dar milosti nedá se v., za- krápá jen jak nebes vlažný déšť v pozem- ská údolí
. Shakesp. Tč
. —
co: svědectví.
Th. Zbraně české v-ly mocně provedení řádu základního; Dne J5/5. vynutil Přemysl
Otakar přechod. Ddk. III. 10, VI. 61. —
co jak: mocí, V., skřipcem, násilím. Sych. —
co od koho. Kos. —
co na kom. Plk., Sych. —
co komu. Berg
., Vlč. —
co,
se odkud. Peníze
z Někoho v. Berg. V. ze sebe hlas, křik.
Us. Sotva jsem se z lůžka nemoci vynutil (= stěží jsem povstal). Us. Dch. —
co kde. Teprve později uznání jeho
na sněmu dílem prosbami
, dílem po- hrůžkami vynutil. Ddk. III. 88. —
co čím: dar darem
. Č. Vz
V. co jak, co kde.