Výřek
Výřek, řku, m. = vyřknutí, vyslovení, die Aussprache. Zlob. A bez výreku jed- noho slova von do noci vystúpil ze stanu. Na Slov. Phld. III. 1. 40. — V. = vyří- dilka, huba, das Mundwerk. Ona má taký v. Slez. Šd. — V. = výřečnosť, die Aus- sprache. U Opavy. Klš. — V. = výraz, der Ausdruck. Plk. — V. = výpověď, vyrčení, die Aussage, der Ausspruch. V. Cicerona, Aesop. — Kron., Bart., Ráj.