Vysoce
Vysoce, komp. výšeji, výše, výš. — V. = ne nízce, hoch, sehr. V. si vážiti, v-ce učený, důstojný, moudrý, osvícený; roz- umem, moudrostí v. obdařený; v. vychva- lovati, o sobě smýšleti, v-ce potřebný, V. Jedle v. vzrostlá. Kom. V. vážený; v. si počínati, D., v. urozený. Aqu. V. nadaný, Dch., zajímavý spis. Us. Pán v. laskavý; V. jest si přáti; Poněvadž tyto punkty v. zapověděny jsou; Bylo by v. žádoucno a potřebí, aby..; V. důležitý. Mus. 1880. 85., 86., 231., 453., 455. (Pdl. ). V. ho na cti zhaněl. Vš. Jir. 49. I Uhři téhož v. žádali sú. V. jsem ho napomínal. Arch. I. 277., IV. 402. (Šd. ). Bůh sobě vyvolených svých v. váží. BR. II. 783. — Výšeji, výše, výš = více, mehr, höher. Nad to výše, nejvýš pro- siti. V. Rok i výš. Faukn. Všech nás bylo něco výše přes 200 osob. Har. Na nejvýš uražený. Us. Jg.