VzkřísitiVzkřísiti, vzkřes, vzkříse (íc), vzkřísil, šen, šení;
vzkřísati, vzkřešovati =
obživiti, auferwecken, von den Todten erwecken
. —
abs. Vzkříšení = vstalť jest! BR. II. 187. b. —
koho: omdleného (k sobě přivésti). D. Paměť dávných dob v. Ddk
. II
. 183. Mrtvé vzkřešije. ZN. Dědici lakomců jsou všemohoucí, neb mohou v. mrtvé (zakopané peníze). Us. Tč. —
koho odkud: z mrt- vých. V., Hus I. 37
., II. 354. —
co komu. Dcerku jemu vzkřísil. BR. II. 41, Kdyžtos jej (jí) byl bratra vzkřísil. Hr
. rk. 95. —
koho k čemu. Byl to pohled, že mohl mrtvé k životu v
. (dojemný). Šml. Touha ta v-la jej zase k životu. Vlč. — Sš. Sk. 119. —
jak. Z hrobů vzkřísíš troubou an- dělovou miliony lidských duší. Vrch. Jeho Lazara) Buoh svú mocí vzkřiesil; Eliáš do- tekl se mrtvého mládce, jehož jest zkřiesil a Eliseus také dotekl sě mrtvého a vzkřie- sil ho mocí boží
. Hus I. 30., II. 43. I nás
dle ducha i druhdy dle těla v-sí. Sš. II. 213 —
koho kdy. Obživeš po dvú dní,
v třetí den vzkřesíš nás. Hus II. 138.
, 150. —
se (kdy jak). Později opět se město to vzkřísilo (zvedlo). Sš. Sk. 102. Z mlá- dence toho radovala se jest vdova a pro lidi, jenž každý den se vzkřešují
na duchu, raduje se cierkev svatá. Hus II. 354.