VzniknoutiVzniknouti, knul a kl, utí;
vznikati, vznikovati (cf. také:
vznikující) =
vzhůru vynikati, vyrůsti, hervorkeimen, hervorwach- sen, ent-, erwachsen
, hervorkommen, auf- gehen;
povstati, vzmocniti se, aufkommen, entstehen
, entspringen, erwachsen, aufgehen. Jg. —
abs. Vzniká různice. V., bouře, oheň, Zlob., boj, modla, Troj., stížnosť, Kom., škoda atd. Tu jej nedá viec vzniknúti = vzhůru vyjíti. Hr
. rk. 393. Požár v-kl. Us. V-kla pochybnosť, der Zweifel wurde ange- regt
, wurde rege, J. tr., Dch.. potřeba. Dch. Nedal této myšlénce v. Us. Dch. Vznikla válka, Let
. 119
., veliká drahota v potravách. Dač. I. 156., 225
. Potom búře a války tu vznikly; Uzříte, že vetšie nesnáze vzniknú. Arch. I. 167
., III. 377. (Šd. ). —
odkud Odtud vznikl název ten. Us. Tato zpráva nezasluhuje víry vzniknuvší vůbec snad jen
z té příhody, že...; Že by válka snad
od neposlušnosti jeho byla vznikla; Jediná těž- kosť, která mu z obratu věcí vznikla, bylo záští starého Viperta; To zavdalo podnět k hrozbám, z nichž snadně mohla v. válka s Rakousy. Ddk. II
. 196., 393, 420., IV. 16. (Tč. ). Od jehožto učení veliké nevole a ne- snáze vznikly jsou
v křesťanstvu
. Dač
. I. 74
. Z toho nic dobrého nevznikne
. Reš
. Jako z mračen z niej vznikáše jeket. Rkk. 22. Od pravdy vzniká-li pohoršenie jistějšie jest přestúpiti, aby vzniklo pohoršenie
, než pravdu opustiti. Hus I. 244. Královstvie, ježto vzniknú ze země. BO. Z malé jiskry oheň vzniká. Prov. Šd. Z toho nic dobrého nevznikne. Štelc
. V. z mrtvých =
vydobyti se, vstáti, aufstehen
. Hr
. rk. 651., 121. —
kde. Ráj. Vz Vzniče. Zrno
v zemi vzniklo (vyrostlo)
. L. Vznikla v něm myšlénka, že... Sá. Nevznikla ta slova v duchu cho- rém. Čch. Mch
. 79
. Historie rozpráví, jak vznikaly jsou v oněch krajích nová, veliká panství; Tamtéž vznikla
mezi shromáždě- nými biskupy myšlénka....; Vznikla roz- tržka mezi králem a bratrem jeho; Kdy
na Moravě vznikl rozdíl mezi hobou selskou a hobou panskou, nelze udati
. Ddk. II. 74., 218., 321., IV. 144
. Vznikla nevole v krá- lovství českém mezi stavem panským a ry- tířským strany jedné a stavem městským strany druhé o mnohé věci; Různice veliká vznikla v Praze; Mordy vznikly mezi Moz- kvany o sukcessí
. Dač. I. 64., 113., 212. (176., II
. 14. )
. A my nechtiece aby dalšie ruoznice mezi našimi věrnými měly vzniko- vati. Arch. IV. 266. Jakýžby kolivěk soud mezi týmiž židy povstal a vznikl, nemá jinač souzen býti než městským právem. List. z r. 1495
. Tč. Vzniče neslýchaný křik
pro-
střed stanóv; Zatím vzniče vrtránie v lidu. BO. V Judstvu války takové vzniknou
. BR. II. 106. b. Vznikla nevole mezi nimi
. Pam. kut. —
oč. P. Bauša zabit jest, o čež soud vznikl; O vaření piva vznikla nesnáze mezi stavy; Nesnáze o minci vznikly. Dač. II. 27., I
. 55., 298. O vystrkování korouhviček ve dny trhové v městech našich nyní psa- ného markrabství rozepře byla vznikla. List. z r. 1577. Tč. Nová o to bouřka mezi lidmi vznikla. Čr. —
komu proti komu. Když tedy v-kla rozepře nemalá Pavlovi a Barna- bovi proti nim. Sš. Sk. 174. (Hý
. )
. I hned v-kal proti takovému obmyslu zbrojný odpor na Moravě
. Ddk. II. 186. —
kdy. Vznikla jest ta řeč
po některém času NB
. Tč. 126. Obrové v-kli těch časóv. BO. —
proč. Jakou měrou dotčené ctnosti
skrze útisky a pro- tivenstí vznikají
. Sš. I
. 59. (Hý. ). —
o čem. Mnohé pře o propůjčkách v-kají. Ms. pr. hor. —
co, koho =
zprostiti se. V. vý- platu, Tkad
., někoho. D. —
čeho, sich ent- ledigen
. Aniž bude moci platu toho ročního prázden býti ani v., jediné leč by pro ne- pokoj na těch horách dělati nemohl
. Tov. 160. —
jak. Větší čásť ponětí v-ká pomocí smyslů. Ml. Naději móžem jmieti, že také v- kneme
s pravdú, když bude pravdě vzni- knúti hodno
. Št. Kn. š. 147. 29.
Na novo v. Dch. Tuť mimoděk v-ká otázka, zdali sjezd ten nestojí v jakési souvislosti toho roku. Ddk. IV. 112. Dietě v-klo
v člověka slieč- ného. Kat. 3378.