Zatentotiti
Zatentotiti, il, ěn, ění, zatentovati (ří- kává ten, kdo nemůže na pravé slovo vzpo- menouti). — co, se komu. Počkej, já ti to zatentotím (zatentoju) i. e. zavážu, za- strčím a p. Jaksi se mi to tam z-lo (zadrhlo, zpříčilo, zastavilo a p.). Us. Šd., Tč.