Závistivý
Závistivý = závistný (na Slov. závist- livý), plný závisti, nepříznivý, neidisch, missgünstig. Člověk z.; sok z. V. Okem z-vým na někoho hleděti (záviděti mu). Kram. Z. pes, Us., zlehčování. Chmel. Nejez chleba z mísy, budeš z-vý. U Žamb. Dbv. Z. z zloby tyje. Alx. V. 56. Z. slúžie v svá- tek ďáblu Astaroth, jenž jest knieže zvláštnie nad závistníky; Z. vóle. Hus I. 124., 189. Kdo závistiv, sám sobě křiv. Pk. — komu, čemu (v čem). Neni som ti závistivá. Sl. ps. 64. Závistiv jsa jeho dobrým skutkům. Pulk. Škoda stala se mu od manóv jemu ve všem dobrém závistných. St. skl. Z. otci v chválách, chválám otce. Bs., Zk. — Z., řevnivý, eifersüchtig. V., Br. — Z. = závist vzbuzující, závisti hodný, beneidens- werth. Žádostivá a závistná jest to věc. Jel. — Z. = nenávist budící, hässlich. Zá- vistné zdálo se jest neurození. Jel.