ZvrtnoutiZvrtnouti, tnul a tl, ut, utí =
zvrátiti, poraziti, umstossen, umwerfen;
obrátiti, za- točiti, umwenden;
vytkno
uti, aus-, verreken ;
zkaziti, verderben;
sklouznouti, ausglitschen ;
máchati, schwingen;
proměniti, verändern. — Vz Zvrtati. Z nohu. Us. Vck. Co jedna doba zbudovala, druhá a jiná doba zvrtne Hš. Sl. 175. Všetci sa zahľadeli v tú stranu, kade skákal a on zvrtnul koňa a hybaj druhou stranou uletel im ako vták. Mt. S
. I
. 54.
— co, se komu. Zvrtni (zkaz) Němcům retirádu. Kká. Td. 200. Upadl sem, nebo se mně zvrtla noha. Us. Šd. Zvrtly se mu ruce. Vrat.
— čím. Len raz zvrtol medeným kyjom a vojáci ležali mrtví na hŕbe. Dbš. Sl. pov. I. 545. Koněm z. (koně otočiti). Č
. Čt. 1. 243. Martin valaškou zvrtne dvarazy, jednó jednomu padne na väzy, druhé dru- hému obuch vyrazí, ten v tráve jazyk zlostný vyplazí. Sldk. 38.
— (se) kam. Avšak Mansfeld zvrtol sa k Brodu a Trenčínu. Sl. let. III. 137. Naši gondolníci ihned
do ve- likého kanalu zvrtli. Koll. III. 111.
— kde. On ešte
u dvier zvrtnul hor ku chóru; ona ale zrovna stred chrámom stúpa vpred a vpred. Phld. IV. 27.
— se jak. Zvrtne sa
na päte. Zbr. Hry. 44.
— se. Jen
se zvrtla (otočila) a už byla s prací hotova. Us. Tč. Zvrtnul sa (obrátil se) a pošiel preč. Zbr. Báj. 19. Zvrtlo sa šťastie. Lipa II. 350. Oprskni že nás tou vodou! Ona sa hneď zvrtla a trirazy zahodila tej vody na nich; Ale se tu inakšie zvrtlo (jinak dopadlo); Ale tu zvrtlo sa koleso. Dbš. Sl. pov. I
. 85., 307., III. 63.
— se odkud:
s lavice (spadnouti). Na Slov. Bern. Jak se zvrtnou
ze sednice (jak z ní nohy vytáhnou). U Sol- nice. Frch. —
kdy. Za krátký čas se všecko zase jinak zvrtne. Nrd. Bld. 19. —
se s kým. Ako to ale počul mladý rytýr, zvrtnul sa s tátošom a ťal jeho vojákov jednoho po druhom. Dbš. Sl. pov. I. 295.