Žúdr
Žúdr, u, m. = žoldr, žoudr, žúdro, vý- sedek, předsíňka u dveří do domu, výstupek, žebračka, kde bývají i stolice a stůl a kde se i jídá. Vz Žoldr, Výsedek. Na Mor. Mřk., Tč., Brt, Ktk., Včř., Vck., Šd. Pozoroval ho ze žúdra. Mor. Kde čistý ž., tam dobrá hospodyně. Hrb. Včera o klekání seděli sme v žúdře. Džl. Také na Slov. Sak. — Ž. = ulička mezi zahradami, ein Gasschen zwischen Garten. V již. Mor. Hrb. — Ž. u ženských, když šatkou s hlavy zastírají si tvář jako kukli, aby neočadly. Udělej si žúdr, abys neočadla. Mor. Šd.