Drviti
Drviti, 3. pl. -ví, il, en, ení = mýtiti, holzen, tlachati, schwätzen. Ten drví. L. — co. Mák d. (tlouci). Us. — z koho = smíchy z něho strojiti. Tys ze mne drvil. L. —koho: a) = bíti; b) třásti, lomcovati, beuteln, schüt- teln. Drví ho zima, zimnice. Plk.