Fládr
Fládr, u, m, z něm., plamenitá, široko rozstřelená žíla v dřevě n. v kameni, sval, svála, pol. słoj. D. Die Flader, Flaser, Maser. To maso je samé fládry. Us. — F., fládrové dřevo, jádrovité, v součky otočené dřevo, svalovité, svalové dřevo, das Fladerholz. Ne každému dřevu dostane se býti fládrem. Lat.: Non e quolibet ligno fit Mercurius. Kom.