GehörenGehören, něm., překládá se slovesem ,
býti' s genitivem, přivlastňovacími přídav- nými jmény, přivlastňovacími zájmeny. Děti nejsou
samých rodičův, ale také vlastí. V. Obecní věci
všech jsou
. Mudr
. Sukně
syna mého jest
. Br
. Ten dům
Trčkův jest
. Břez. Pomsta jest
hospodinova. Já jsem všecek
jeho. Ne
svojí, ale
boží jsme. Kom. (Mk. ) Lze též vyjádřiti vazbou:, patří mi', o níž vz Patřiti a Fr. Prusíka Studii o dative, §. 5. Wem gehört das ? Čí to je ? Wem gehörst du ? Čí jsi. Brt
. — G., částí něčeho býti. To k pod- statě věci
příleží. K větám holým
hledí, mezi věty jednoduché
náleží věta tato. — Mk. Také: příslušeti
. Prk.