HlubokýHluboký, komp. hlubočejší, hlubčejší, hlubší. Vz -oký. Tief. Místy: hlyboký, ale jižně od Budějovic vždy jen: hluboký. Kts. — H. moře, V., cesta. Us
. Tichá voda bývá hluboká. Jg. Úval hlubokého lesa. Rkk. Voda tichá podrývá břehy
, neboť hlubší bývá. Cat. Hlubší než propasť. Kom. — H. pojí se s:
genitivem, akkus.,
instr.,
s před- ložkami po,
s. To koryto může býti hlu- boké dlaně neb více. Pref. 242. Vz Široký, Dlouhý
, Vysoký. V novější době klade se
akkusativ,
je
hož i staří užívali. Brt. Tři sáhy hluboká jáma. Vz Akkusativ. Cf. Z hloubí čeho. Z hloubí tří sáhův
. Vz Hloubí.
Po kolena h
. Šm. Vyvrhli před tou mezerou jámu
s píku hlubokou. Skl. Ten jeden (potok) byl
krajem velmi hluboký. Er. P. 195. — H.
udává velikost stupně, jehož věc došla. H
. pokoj
, mlčení, L., usnutí
. V., spaní. (
1. tvrdé). — H. —
temný. V hlubokém smutku choditi. Us. — H.
ton, opak: vysoký. Hlu- bokým basem zpívati. Jg. — H.
= daleko zašlý, pozdní, tief hinein gedrungen, spät, tief. Jg. H. věk, Jg., noc. V. Do h. (tmavé, černé, Brt. ) noci; v h. noc. V hluboké hádky za- hoditi. L. — H.
rozum (bystrý), myslení (živé), V., mysl, D., učenosť. Us. Muž hlubo- kého soudu. Sych. H. nauka (důkladná; k po- chopení příliš nesnadná). Jg
. H. vedomosti, studie, vědecká známosť, myšlénka, Nt., pa- měť. Kat. 1501. — H.
tajemství (skryté). Kom. Nejhlubší skrytosti srdce někomu otevříti. L. V hluboké samotě vychovaný. Hlas. H. pravda (svatosvatá, čistá, čirá, věrná. Pk. Cf. V pravdivé pravdě vidím. Kom. ).