HnojitiHnojiti, 3
. pl. -jí, hnoj
, -je (íc), il, en, ení; hnojívati = činiti, aby něco hnilo, hni- lým činiti, faul machen, faulen lassen; eitern lassen; mrviti. Hn., hnůj na pole atd. dávati; pohnojiti, podhnojiti, vyhnojiti, dohnojiti, misten. Sp. —
abs. Kdo hnojí, dobře stojí. Vz Hospodářský
. Lb. —
co, koho. Obilí své hnojíš
, lačným
nedáváš
. L. Šaty h. (vlhkem, potem kaziti)
. Ros. Ránu, vřed h., eitern.
Jg. Pole h.
, misten. Us. —
koho čím, kde: vězením,
ve vězení (držeti koho tam, až shnije a umře). L. —
co čím: Těla leností h
. Kom. Pole hnojem, sádrou, moučkou z kostí, draslem atd., Bř., ovčími bobky (s ovcemi vystávati, roubovati, koša- rovati, pokošeřiti). Sp. Vřed lékem h. Us. — kam. H. na tvrdý úvar. Us. —
k čemu: k setbě. —
po čem. Po pšenici hnojil
. —
se (podbírati se, schwären)
. Rána, vřed se hnojí. V. Pole se pěkně hnojí (
mrví). Ros. —
aby. Silně hnojí, aby pole zlepšil.