Hovno
Hovno. Zlatom písal, hovnom pečatil (ne- dostál slovu); Bez chuti malý kúštek hovna sjieš. Z hovna bič neupletieš, kdyby's jak prsty slinil, musijú být konopě. Šeb. 217. (o marné práci); Jedz (jez) hovno a pij vodu. neprídeš na chudobu; Naraz hojno, na druhý raz hovno. Slov. Zát. Př 45. a., 67. a., 151. a., 157. a., 170. b. Podávali jsme si h. přes plot (o dalekém příbuzenství); Plesá mu srdce jak b. v laterni. Šeb. 218., 221. Vz ještě ib. 37. a., III. a., 315. a.