HrabatiHrabati, hrabám, a hrabu, eš, e atd.; hra- bávati. Vz Mazati. H
., scharren, raspeln, kratzen; sháněti, scharren, raffen
. Jg. —
abs. Pes, hovado, kůň hrabe, D., slepice
, kuře hrabe. Kuře učí slepici hrabati. Jg. Ani kuře nerádo darmo kutí a hrabe. Ani slepice darmo nehrabe
. Us. —
co: seno, obilí, Ros.; pe- níze, zboží (sháněti, lichviti). V. — (
se)
kde (hrabati, herumscharren, wühlen).
Kol kopek h. H.
ve všech škulinách. V. H. se v zemi, Kom., v zlatě. Us. —
čím. (Kůň) nohou hrabe. Er. P. 476. H. nožem, drápy, Us., seno hráběmi. Kom. Prstíčkem hrabalo. Er.
P. 467. —
co po kom: seno po někom h. (dohrabávati). Jg. —
(se jak) kam. Seno
do kopek; slámu
na hromadu. Us. Hrabá jako
v kapustu. Vz Nejapný. Lb. Každý
pod sebe hrabe. Č. On ví, k čemu se hrabe (kam čelí, měří). V. Každý hrabe uhlí ke svým vejcím. Pk. Vždy sě ke zdi hrabí. Alx. 1132. Vší žádostí hrabe se k zemským věcem. Boč. K
dyž se k těm válkám hrabalo. Star. let. —
co odkud: uhlí hráběmi
z hro- mady. Vys
. Hráběmi seno s vozu h. Us. —
na koho. Král počne na Rudolfa jako bez vesla
proti vodě h. Dal.