1. Hraditi1.
Hraditi, bezosobné. Hradí = padají kroupy, es schlosset. Hradilo = padaly kroupy. Na Mor. Jg. 2.
Hraditi, 3.
pl. -dí, hraď, -dě (íc), il, hra- zen (v obec. mluvě: hražen; na Mor. hraděn), ení; hradívati. H., pevniti, verzäunen, ver- machen, befestigen, verwahren, verschanzen
. Jg. —
co. Les hradí zemi. V. Město stavěti a
hraditi. V. Vodu h., zahraditi. D. Oboru hraditi. Boč. —
co, se čím. Dům dveřmi a závorami, město zdmi a příkopy, štěpnice plotem h. Jg. Nehraď se plotem, ale hraď se přátely. Č. —
se před kým: před ne- přítelem. V. Jedni před druhými se hradí- vali. V. —
se,
koho (akkus. )
proti čemu: proti útokům
. H. křesťanstva
(gt. ) proti komu,
šp. m. křesťanstvo. Brt
. — se od koho. Od
dobrého souseda
netřeba
se hra- diti. Ros. Plote
m se od sousedův nehraď. L
. Vz Soused. —
co kde. Kdyby ten plot sešel, aby sousedé každý
za svý
m hradil. Ms
. 1485
. Hradil zahradu pod loukou, nad loukou, za loukou, před domem atd., aby mu tam dobytek nechodil. Us.
—
se s čím. Pole jeho hradí se s naší zahradou (mezuje). Us. —