HráchHrách, pisa, Sv. ruk. 322, MV. Vz Mz. v List. filol. 1880. 189., Mkl. Etym
. 74. Na Zlinsku hrach. Brt
. H
., pisum, die Erbse: sejný, p. sativum, jeho
odrodky: polní, p. arvense, domáci a) obecný, p. carptile, b) cukrový, p
. saccaratum; h. škrkavičný = škrkavičník. Cf. Rstp. 396, 404., 413., FB. 105
., Schd. II. 308., KP
. III. 254., Kk. 255., Čl. 27., Čl. Kv. 391., Sbtk. Rostl
. 299.-303., Slb. 520
., 541., S. N
., Krara. Slov., Rosc. 167., Mllr. 63
., 80. H. květnový, letní, čer- vivý, vyžraný, Us
., vařený, přecezený, ma- štěný, Hnsg., loupací, Dlj. 26., vlčí, orobus vernus. BaRtol., Mllr. ]9. H. římský. Mllr. 63. H. a kroupy, to je hloupý, to má sedlák každý den ale dolky z bílé mouky ty jen jednou za týden! Pís. Hrach sa mi neuro- dil, len samé lopatečky, vzal som si starú babu, pozerám za děvečky. Sl
. sp. 120. Počítá h
. do hrnka (lakomý nebo lakomá). Us. Dbv., Kšá. Host nezvaný, h
. neslaný
. Kšá. Váti h. = utéci
. Dej pozúr
, ať nezvéje hrachu. Laš. Tč
. Nekúzlený muž jako ne- solený h. Št. Kn. š. 101
. Dlúhé řeči po- slúchať je neslaný hrach do plného brucha pcháť. Laš. Tč. Jak nezaseješ hrachu do marca
, nechystaj naň hrnca. Slez. Šd. Po- věry o h. vz v Mus. 1855. 52. — H. =
přátelský oběd po svatbě. Také v Chotě- bořsku. Hsp
. —
H. =
hrom (eufem.). By nie h. spálil. Dh. 119. —
H., a
, m
., os. jm. 1513
.