Hrdlo. CfHrdlo. Cf
. Mkl. aL 272., Šrc. 137., 544
., Mkl. Etyrn.
H. =
přední časť krku. Stff. Vz Slov
. zdrav. 63. Přední a širší čásť jícnu slove krk. Schd
. II. 353. IL, gula. Až do hirdla. Ž. wit. Hab. 13. H., guttur. Ž. wit. 5. 11
. H
. (gula) brouků. Kk. Br. 5
. Má h. na půl vědra. Us
. Jemu divně v hrdle hRaje (skonává) U Litomš. Smrť mu už v hrdle (umře)
. Tkč
. HRdlem statek pRovedl (propil jej)
. Us. H
. je malé, ale mnoho stroví
. Mor. Tč
. H. se nám rozsušilo, treba ho zaľáti. SI. ps. 383. Z mocna h. volá k bohóm
. Rkk
. Píseň již tak jedním hrdlem nešla. Tbz. Lež (jeho) v h. mu vtlačili
. 1454
. Mus. 1887. 118. —
H. =
krk. Šátek na h
. Sl. ps 327
. Bolí ho h
., er ist reif für den Galgen. Laš. Tč. A mě samého za hrdlo jal a na svú tvrzi vedl. Půh. II. 292. —
V hrdlo. Nebožátka bídná, proč vy se v h
. nesty- díte před pánem Bohem i přede všemi lidmi. Bart. 165. Poněvadž jsi v h. bral (opětoval)
, což jsi pRve odvolal. M. J. z Pr. 16. —
H.
mateníkové vyčnívá do pochvy. Vz Slov.
zdRav. —
H. =
život. Bychť za to měl h. dáti
. Výb. II
. 39
. HRdlem za něco státi. Šml. I. 64. Ten h.
provinil. U Žamb. Dbv
. Ti Hrdla svá tak dobře vážili (jich nasa- dili) jakožto já. Arch. IV. 13. Neznala se k tomu řkúci
, že on toho k ní nepRovede svým hrdlem; Poněvadž manželka jeho jemu na hrdlo nestojí, abychom jeho při hrdle nechali; Žalobník nemuož dále o to zraněnie k obžalovanému na hrdlo státi; Mosieš to svým hrdlem dovésti. NB
. Tč. 61., 98
., 111., 125. Jemu hrdlem i statkem sloužili
. Abr. 2. 255. A chce proto k svému hrdlu hle- děti (že
postúpil tvrze)
. Pč. 39
. Pomáhali mu statkuov a hrdel svých nelitujíce. List hrad. 1473. Hrdia svého se odvážiti; Odjal sobě h. svým vlastním mečem. V. Hrdla
, cti a gruntů když se dotýkalo, jak se svě- domí dávalo. Vz Zř. zem
. Jir. 452. O hrdla odsouzení vz ŽeR. Záp
. I. 231. H-a kteří sami sobě odjímají; O h. a česť žádný sou- zen býti nemá, leč mu svědek ku pRávu připRaven bude. Cor. jur. Jir. IV. 3. 2. str. 414. — H
. =
co k hrdlu podobno. H. na železných troubách k vedení vody nebo plynu = trouba širší, do níž strká se konec trouby druhé, der Muff, Stutzel. H. = trouba u nádob lučebnických, der Hals der Retorte, des Kolbens
. Km
. Trouba s hrdlem. Zpr. arch. II. stavidla; H
. u jeřábu na vodu. NA. IV. 255., 203. H. boty. Ib. 210
. Voda v nádobě o dvou hrdlech (stejných) v jed- nom hrdle tak vysoko stojí jako v dRuhém rovnosti po všech stranách šetříc
. Kom. D. 60. H
. pochvy; h
. kleští (čásť u zámku zne- náhla se zužující). Kržk
. Por. 480
., 563. H
. = strana hradeb otevřená, od nepřítele odvrácená, die Kehle
. NA. III. 142. Cf
. S
. N. XI. 178. H. mořské
, die Meerenge. Slov. Ssk.