HřebenHřeben, u, m. (gt. hřebene, Sal. )
, hřebének, hřebínek, nku, m., na Mor. hřeben (Brt. ), der Kamm. H. řídký, hustý, rovný, rohový, slonový (ze slonové kosti), kostěný, dřevěný; k česání lnu, vlny, Us.; na kožichy, na koně, D., koňský, zimostrazový, želvinový. Kh. Vlasy, se hřebe- nem česati. V. Přes h. stříhati. V. Lysému ne- slouží hřeben. L. Koudel na hřebínkách pře- mykati a myklíky n. drabky dělati. Us. H. na lupy. — H.
kohoutí (kokotový. Mat. verb. ).
Der Hahnenkamm. H. masitý, ku př. kondorův. Jhl. Kohout kokrhaje hřeben vyzdvihuje. Kom. Cítí
, že mu h. roste (pyšný). Č. H. podšijní u kohouta: podbradek, brada. Jg. — H. =
chocholka. V. — H.
u koní, šíje, der Nacken
. Jd. — H.
nožní, nart. — Hřeben ruční; nožní (nart). Sal. — H.
, hořejší kraj ostrý hanbykosti, das Schambein. Ras. — H.
ve sladovně, na němž lísky leží, der Kamm. Us. — H. n. hřebeny
= brlení, mříže, Schutz-, Sturm-, Fallgatter (u vrat). Mus. — H.
střechy, kukla, kukle, kobka. Dachspitze. Šp. — H.
hory, vrchu = hřbet, čeřen, Kamm, Berg- rücken. Vz Pohoří. Vys. — H.
, dna v nohou, podagra. Ms
. bib. — Hřebeny, očesané hla- vičky jetelové n. ze lnu, Samenköpfe beim Klee, Flachs atd. Koubl. — H.
, talíř s kosými zuby, das Sperrrad, v mlýnech. Vys. — H.,
šína n. bidlo se zuby na př. u kozlíku od stavidla, Vys. — H.
prkna = kraj. D
. — H. (Kamm, Kramm), přední čásť hřbetu di- voké svině. Šp.