Chléb
Chléb z něm. hleib, hlaib, got. hlaiba. Mkl. aL. 138, Rk. S1 Možná, že něm. hlaib je ze slov chljeb. Vz Šf. Strž. 1. 63., 469. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 174.-176., Mkl. Etym. 87., Homil opat. 153., Send. I. 413., S. N. V 3. ř. článku čti: chléb m. chlieb. Ch. = bochan z těsta vodou zadě- laného, ukvašeného, v peci upečený. Ch. puškvorcový; zahrejtlý, zahrejcený, zachvá- cený (derb); strouhaný, novo, staropečený, dobře vypečený, velký, malý, lehký, těžký, nevypečený, kulatý, podlouhlý, americký, kukuřicový, mdlý, ein wenig gesäuert, na- dělaný, nepodařený, bremský, englický k čaji, švedský, španělský, pařený, s brambory, z rýžové a pšeničné mouky, z nepytlované mouky, načatý, krájený, linecký, turecký, z nového, s máslem a medem, Šp., zadní či otrubový, Klei-; ch. s kohoutím mlékem (říkají dětem, aby jim chutnal), u Klobouk, Bka., ovocný, Vck., pšeničný, Bj., císařský, královský, chorý, Schwarz-, světlý, Weiss-, slez. TČ.; sad (Brodschub), druh, cena, spo- třeba, válení, náhražek (-surogat) chleba; mošna, nůž, kartáč, struhadlo, talíř, stůl, nůše, váha na chléb. Šp. Ch. otrubový. Vz Slov. zdrav. Ch. římský. Vz Vlsk. 91, 194., 210., 279. Ch. Grahamův a jeho účinky. Čs. lk. X. 60. Veliký kus chleba: behdal, štram- fál a p. Místo, kde se pecen k pecni v peci přilepil: slepek, slepka, slípek; ch. z vy- škrábaného těsta: rozpecek, rozpícek, zhlo- dek. Šp. O ch. lučebnicky vysvětleno ve Sborníku učitelském 1859. 80. ,Chlib vod Ješke, ch. s kohótim mlíkem' slibuje se dě- tem z cesty. Mor. Neor. Ch. zmalený pe- kařům pobrán a kde obrácen býti měl. Cor. jur. IV. 3. 1. 404. Sedí, jakoby mu byly myši chleba snědly (smutně). Kšá. To nejí chleba (říkají tomu, kdo nějakou věc starou, Ne- potřebnou chce zničiti, aby ji zachránili). Us. Sd. Rovnej se s chlebem (krájej ch. rovně), budeš se rovnati s lidmi. Us. Knrz. Jakoby chlebíček s chlebíčkem jedl (líbají-li se dvě děvčata). Us. Kšá. Jí ch. s chlebem (tančí muž s mužem). Němc. Tys se zahodil na šest pečení ch. (říkají tomu, kdo něco hloupě provedl). U N. Bydž. Kšť. Sedí na chlebě a má hlad (kdo maje malou službu poctivě slouží). Mamko moja ľubá, doniesol som jednu bochníčku bieleho chlebíka, za- hriznite si trochu. Dbš. Sl. pov. I 462. Za krajcar pálenky, podkovičku (krajíc) chleba. Sl. ps. 384. Na čiernom obruse len chlebík ovsený. Koll. Zp. I. 23. Trenčínští sedláci už prý se nemodlí: Chléb náš vezdejší, ale: Zemák náš vezdejší dejž nám dnes. Pokr. Pot. I. 71. Pila bych, jedla bych, chleba se mi nechce než toho, co je v Novém Městě; Co tam budeš, můj synečku, jídať? Ch. kom- missní, vodičku zapíjať; Dobře mně říkali můj starý tatíček, že mně bude dobrý kommissní chlebíček; Chleba sa vypožčjá, chlebíček sa vrátí a mojej slobodv žáden něnavrátí. Sš. P. 214., 590., 566., 426. Ten nežádá žádných maškrt, komu je ch. k chuti; Chut- nější je kúsek chleba suchého v pokoji, nežli tele upečené v nemilém rozbroji. Glč. II. 118., I. 107. Chytá se nože a pouští chiéb. Ú liychn. Vk. Prodal chléb a koupil si nůž. Na Hané. Bkř. Těžko pícť chlíb, dyž pec už vychladla. Us. Msk. Nechtěl chleba jísti (umřel). Tkč. Péci dávno sně- dený ch. (utráceti peníze, za něž se teprv v budoucnosti něco dáti má). Hk. Chlebíka není dosť. Hdk. C. 1tí. Z čeho se ch. peče? Ze syrového, nebo potom už není syrový. Mor. Brt. v Km. 1886. 787. Podává chléb a kyjem hrozí. Hkš. Chléb na cestě ne- tíží. Pozdě dáno chleba zhusta, když už huba zubů pusta. Brt. S. § 97. Chleba ne- lámej (přátelství neruš). Bž. exc. Taký sa mi chlebík udal, čo pod kôrkou kocúr dudal, zo sriedky mi voda tekla a zpod korky myš utekla. Zátur. Koláč se brzy přejí, ale chléb nikdy. Us. Bž. Bez soli bez chleba — špatná beseda. Bž. Řeči sa vravia a chlieb sa jie. Slov. Lipa I. 4. Na- lezený ch. je dobrý proti zimnici a boiení zubů. Kld. Ch. na nový pátek (když je mě- síc ,na nově') pečený ryby prý nejedí. Kld. Plesnivý ch. jest proti bolení břicha a po- máhá někdy od zimnice. Mus. 1855. 52. Aby chléb v peci neprýskal, házejí do peci tři hrachy n. podvazek. Us. O pověrách chleba se týkajících vz Mus. 1853. 472., 1855. 52. Hra na chléb. Vz Km. 1887. 277. - Ch. = potrava. Ch. meruňkový, Šp., andělský (tělo páně), Mž. 107., duchovní, tělesný, Št. Kn. š. 53., nebeský (manna), der Himmels- thau. Sl. les. Jesu Christe, živý chlebe! Výb. II. 15. Nemožu se najésť služebného chleba, ja kdy si ho krájím, všeci pohlé- dajú; Služebný chlebíček ten je hrubě hořký, lepší u mamičky z drobnej stoklasečky. Sš. P. 496. Že sú jeho služebníci jedše z jeho chleba. Půh. II. 46. Ch. z milosti je trpký, byť byl i cukrem posypán. Jrsk. — Ch. = živnosť atd. Pk. Ch. za břichem nechodí. Tč, Dáti někomu chleba (práci a tou vý- živu); Má po chlebíčku (přišel o službu a p.j. Us. Sd. To dá mnoho chleba (práce a výdělku). U Žamb. Dbv. Přišel z chleba. Us. Oni nebožátka bojiece se chlebce ztratiti opustie slovo božie. Hus I. 353. Ona by mi i na chlebě škodila. Us. Hk. Ch. duchovní (praebenda). J. tr. Dokavad je dcerka v chlebě rodičův. Us. Drsk. Tatínek mi nemá co po- roučeti, já teď nejsem na jeho chlebě (ne- jsem z jeho chleba živ). Us. Prosil tě na svůj chlebík (za ženu). Hdk. Že mi jeho lidé z jeho chleba na jeho chléb pobrali. Půh. I. 177. Celá rodina žije o jednom chlebě (společně). Rr. Sb. — Ch. v botan. Ch. sv. Jana, svatojanský — rohovník obe- cný, ceratonia siliqua, vz Rstp. 449., Schd. II. 312., Kk. 257., Čl. 34., Mllr. 31.; svato- janský chléb = námel, svatojanské žito, vz Rstp. 1998.; svatojanský ch. planý = jidá- šovy strom, žmarlika nejtupější, cercis sili- quastrum, Rstp. 464.; ch. kasávový, vz Rstp. 1341.; chlebík sviňský = brambořík obecný, ořech sviňský, tvarožina, cyclamen europa- eum, vz Rstp. 1233., Mllr. 39.; Ch. ptačí = chudobina, viburnum, der Schlingbaum. Mllr. 111.