Chybati
Chybati = házeti — co kam. A chóji (chvojí) lámala, pod kočár ch-la. Sš. P. 146. Kameně na hromadu, kameněm na koho ch. Laš. Tě. — čím. Něchyboj ka- myňami. Brt. D. 219. — Ch. = pochybovati, vz Mz. v List. filol. VIII. 8. Naši záhorci velice chybajú, že domky svoje vyrážajú z rádu. Trok. 40. — Ch., zweifeln. Ješto pak nemúdré chybají. Št. Kn. š. 217. Maced. tovařišstvo se chybalo sem i tam (haesi- tantes). BO. V torať nechybám. Št. Za Výb. I. přidej: 640.