JednoJedno, eins.
— J., a, n.,
subst. = jednota. Die Einheit
, Einzahl, Ess. V j. spojiti. Kom
. By spolu s lidem jeho se spolčili a
zajedno stáli. Skl. 26. —
V jednom = pořád, usta- vičně, beständig, in einem fort. V jednom se tady okouní. Jg
. — J. = vždy, ustavičně. Immer nur. J. dávej, j. nalévej přes celý den. L. —
Jedno, zajedno = předně, zuerst, erstlich. Jedno, aby voda se zdržovala
, druhé, by plavícím se překážka byla. Har
. — J., adv. = toliko, jen, jediné, nur, einzig, nichts mehr. KB. Jedno kosti a kůže (je churavý). V. Neudatný neumí j. láti. Dal. O právu nic nevěděli, j. tak podlé přirozeného obyčeje živi byli. Háj. Od panovánie nemá viece vzato býti od úřada jedno pět věrdunk. O. z D.
— J. = jediné leč, nur dass
, ausser. V. Kto jest kdy větší utrhač byl, jedno ty. Tkad. —
Jednož = jedinéž, náhle, plötzlich. Svá- zanou (Šárku) ostavichu (dívky) na lese; jednož Ctirad povleče se, uzře atd. Dal. — Jg.