Jíl
Jíl, u, jílek, lku, m., der Letten, Thon. Druh hlíny nejmastnější. Jíl je za vlhka pla- stická zemina. Bř. Šfk. 210. nazývá jílem hlínu, která jistým dílem vody na těsto nad míru tvořitebné a v omaku jaksi mastné roz- dělána býti může, tedy hlínu plastickou neb mastnou. Jíl obsahuje kyselinu křemičitou, kysličník hlinitý a vodu. Bř. Vz Zemina. J. hrnčířský. Odrůdy: hlína, lupek hlinitý, jaspis porculánový, jíl slaný. Vz Hornina. Bř. Z jílu se dobývati. Kom., se škrábati. Č. Vz Nesnáze.