KříčekKříček, čku, m. Vz Křik. V klíčkách všelikými šepce hlásky pěnička. Hlý. Letiac z
hora dolu v křičku sa zahatil. Ppk
. I
. 146
. Brusnicový k. Pokr. Pot. II. 49
. Za- spala Anička na zelenom kríčku, zaspal i mládenec na jej bielom líčku
. Koll
. Zp. I. 21. (301 ). Nenaučil sem se žadnej roboty kromě bučky
, kříčky přeskakovať, ib II. 59. Hocaj aký malý kríček, ale sa predsa zaň ukryje (o mužích říkají ženy). Slov. Zátur. —
K., die Gabel am Wagebalken (na ramenech váhy, na vahadlu). Nz. Vz Kříčka
.