Křída
Křída Vz KP. II. 182.— 183., III. 25., 43., Krč. G. 60., Bř. N. 134., Sond. I. 332., II. 37., 125., KP. IV. 372.. Kram. Slov., Mkl. Etym. 137. Krátí í dle Wenzla v 7. p. sg., v 2., 3, 6. a 7. p. pl. K. dánská, psací, v hůlkách, šlemovaná, Wld., cídicí, bílá a
modra, vlašská, Ktzr., ku kreslení franc,
stírací, Hs., korálová, tufová. NA. V. 650.
To ať si nemyslí, že bych já byl jejich
dětem na křídu. U Dobrušky. Když ho
spodský na křídu dává, tu mnohý skáče.
Pk. — K. horská = bílá barva. Al. Stč. —
K., Kreiden, ves u Bernardic: Křiday, vcs
u Mimoně. Blk. Kfsk. 14., 775., Sdl. Hr.
III. 193.