Ohraditi
Ohraditi, il, zen, ení (-žen, -žení, vz Gb. III. 100.); ohrázeti, ohrazovati (ohražovati) = vůkol hraditi, obehnati, umschränken, umge- ben, umgränzen, einfangen, umringen, verwah- ren ; obmeziti, bezirken, begränzen; upevniti, ver-, umschanzen; brániti, verwahren, sicher- stellen, vertheidigen; o. se = obmeziti se, sich einschränken; upevniti se, sich befestigen, verwahren; odpověděti, osvědčovati, omlou- vati se, sich sicherstellen, verwahren. Jg. — co : zahradu, dům, město (oplotiti, hradbou upevniti), Jg., poctivosť něčí (brániti). Br., svou česť. Boč. exc. 1507. Pahorci je ohrazují. BO. O. právo (brániti), Výb. I. 613.; o. právo i. e. všecky právní prostředky a pomoci vy- míniti, kteréž k nějaké při náležejí. Bdl. Vz Gl. 196., Kn. dr. 138. — co, se čím: za- hradu plotem, V., něco koly n. kolím, Jg., zdí, Dal. 54., V., město náspem, D., moc něčí jistými mezemi, V., někoho řády, Kom., město mocí, právy, svobodami, zmužilostí obyva- telův atd. o. V. Ohradil se toliko českými knihami. Berg. Náležitými hradbami a náspy ohradil se. Skl. 103. Zb. O. se listem (od- pověděti). Pr. Zřízením zemským ohraditi, aby se to nestávalo. Kom. — se čím od koho. Soused chce-li se od souseda plotem o. Er. — co, se proti komu (čím). Vojsko hradbami proti nepříteli o. Us. Sebe proti jedu o. (chrániti), D., proti obvinění. Ml. Opa- trností proti lstivým se o. Rad. zvíř. Své právo proti snesení rady městské. Ml. Se mocí proti někomu o. Troj. Proti ústrkóm pokušitele bedlivostí se ohraždovali. Roterod. Otčen. — J. tr. — co komu: sobě právo o. (chrániti). Všehr. — čím čeho. Brannou rukou ohrázeti práv svých. Č. — co, koho, se před kým, před čím (čím). Pobožná srdce před bludným mudrováním o. Kom. Tělo před zlou nákazou o. Kom. Stráží an- dělů před zlými nehodami někoho o. Kom. Mládež před nákazami světa o. Kom. — Br., J. tr. — se komu v čem (odpověděti, osvědčovati, sich verwahren). Ze on po- volení svého k tomu nedává, nýbrž v tom se časně ohrazuje, že se svým vším rodem v svobodě státi a zůstati chce. V.