Okřáti, okříti
Okřáti, okříti, okřeji, okřál a okříl, ání; okřívati = síly nabyti, zvl. po nemoci sebrati se, sich erfrischen, erhohlen, zusammenraffen, genesen, aufleben, aufkommen. Jg. Vz Hřáti. Janyčar, jak turecky uslyšel, hned okřál. Vrat. Mysli naše okřály. V. Nemocný okřívá. D. Už ti zas okřívajú hnidy (už jsi zase ne- opatrný, lehkomyslný)? Us. u Přer. Kd. — co. Déšť okřál celou přírodu šp. m.: déšť občerstvil celou přírodu, neb: příroda deštěm všecka okřála. Brs. 120. —kdy: Po dluhém času o. St. skl. Vše okřívá po dešti. Us. Okřál jsem (zotavil jsem se) jako louka po suchém dešti. Č. — v čem. Okřála v tom mysl. Jel. — čím: vodou. Us. — k čemu: k životu. Hlas. — z čeho. Hrom ho na zem porazil, když z toho okřál. Štelc. Z nemoci o. Kom. Potom okřiev z toho léčení pade před jejie nohy. BO. Z mdloby okřáv položil jsem se na lůži. Ler. — adv.: tělesně, du- ševně.