OpatřitiOpatřiti,il, en, ení;
opatrovati. — 1.
Vůkol patřiti, ohledati, viděti, besehen, be- schauen, sehen
. V. —
co, koho. Aby žád- ných sirotků k spolkům nepřipúštěli, jediné lečby je prve osobně opatřili a na ně po- hleděli. Vl. zř. 499. Chceme-li první pramen takového předsevzetí vyhledati a opatřiti, najdeme to. V. Přijel Bořivoj, aby nového kníže opatřil. Háj. Aby dílo opatřil. Háj. O. duom. BO. Opatříce všecky cesty. BO
. Hvězdy sme opatrovali (shledali). GR. — s
adv. Aby poslali s nalezatelem posla zku- šeného, jenžby očitě spatřil, má-li ten pramen ve svém
dole. CJB. 321. —
koho kdy. Jak ji opatří v její ulíčelé kráse. Troj. —
odkud. S té hory mohla opatřiti daleko. Ben. Tob
. —
co kde. Aspoň aby jeho podobenství opa- troval
na tom obrazu. Martim. —
koho čím kde. Očima Boha
v obloze o. Bel. rkp. — 2.
Chrániti, háji
ti, hüten,behüten
, schützen, beschützen
, bewahren, bewachen, sicherstel- len
. V. — co,
koho. O. vězně, D., něčí při, svou česť a poctivosť. V. Opatruj vás Bůh
. D
. —
co, proti komu (pod čím). Pod tímto jménem proti všelikým háncům tato kniha dosti opatřena bude. Kram. —
koho na
čem. Na zámku, D., na poctivosti, Sch,Plk
., na cti. Zříz. Ferd. Páni mají je oba na jich cti opa- třiti. Zř. Fr. I., Vl. zř. 273. —
co k čemu, Město k bránění o. (opevniti). V. —
co (koho) čím. Aby jste jej vězením opatřili. Žer. Tím
opatruje, aby soudce porušen býti nemohl. Koe, Opatřuješ zboží své závorami a zámky. Reš. Něco přílohami, právem, vyměřením. Řd. Meze řádem
a právem ne mocí a odbojem o. Vz Meze. Pr. —
koho od čeho. Bůh račiž o. od takové netvory. Er. P. 247. —
koho před čím. Nás před nebezpečenstvím opatřil. Ž
er. Táhli na Moravu, aby opatřili věrné před nepřátely
. Bls
. — Ros. —
koho v čem, k
de. Král stavy na budoucí časy v tom věčně opatřil. Apol. O. koho ve spravedlnosti. Bart. 3. 4. Raněné v ne
mocnici. Us. —
kdy. V noci o. (stráž míti). V. — co
jak Purkmistr pečeť
se vší pilností opatruj. Pr
. měst. —
co jak dlouho: d
o dalšího ozná
mení
. Gub.arch. 1552. — 3.
Ošetřovati, hlídati, chovati, péči o něco míti, warten, abwarten, versehen, bestellen, einrichten, pflegen. V. —
co, koho: nemocného, D , šestinedélky, své zdraví, dům, hospodářství, V
., úly včel
. Kom
. Pán Bůh vás opatruj, Us. Přítomné věci opatruj, o bu- doucí pečuj. Prov., Horný. —
koho čím: svou péčí. V. —
koho kdy, kde. Někoho
v potřebách o. O stav. manž. Nemocné v ne- mocnici
. Rodiče v starosti o. Pr. —
čeho. Tys mne věkem obdaroval, abych slov tvých opatroval. Hlas. Opatruje ho jako božího hrobu. Č. Půjčené věci každý jako své vlastní opatruj. Er. —
koho kde: raněné
na bo- jišti. Ml. —
z čeho. Zeď společná ze spolku o
. se má. Pr.—
jak. To úředníci
s pilností opatrovati mají. Zř. F. I. — 4.
Ostarati, obmysliti;
najíti, čeho potřebí, Anstalt machen, Vorkehrung treffen, besorgen
, sein Augenmerk richten, bedenken, zu Wege bringen
, bewerkstelligen
, zusehen, sorgen. V. —
co, koho (zaopatřiti). V
. Vše opatřiti
, D.
, prostředky, Kom., svou pověsť. Jel
. Dobře to opatřil. Jel. Tuť nebyl nikdo z lidí, by chtěl zbité opatřiti. Nud. —
co jak. S ve- likou péči to opatroval. Eus. — V., Br. —
co při kom. Rychtář to má při svých slu- žebných o. (1532.). Pr. Musíme to hned při mládeži o. Reš. Že to při vladaři opatří. Jg. —
co kdy: před časem. V. —
co proč. Jistotu pro soudní škody o. J. tr. — k
oho v čem (kde). Aby jej v té věci opatřil. Štěstí. Zločince v pevnosti o. ML Aby k žád- nému cizímu právu se nepotahovali, když v tom
dostatečně opatřeni budou. Nar. o h. a k. —
co proti komu. Gub. arch. —
čeho mezi kým. Netoliko mezi domácími víry takové Pán opatruje. Br. —
aby. Opatřím ho, aby zdráv byl. Jel. Opatřil, aby před soudem státi ne
musil. V. — 5.
Zjednati, zaopatřiti, způsobiti, zásobiti. Ver-, an- schaffen, beschicken, bestellen, aufsuchen
, versehen
, ausrüsten
, versorgen mit etwas. Jg. Kdyby pán gruntu dřívím
fedrovati ne- mohl
, jak to opatřeno býti má. Nar. o h. a k
. — c
o komu: peníze, bezpečnosť. D. Vdovám a sirotků
m řečníci od práva opatřeni býti mají. Kol. —
co, koho čím: vojsko spíží, Ml., děly, Tov. 114., masem, Vrat. 10.; někoho penězi, vínem, vojskem, zbožím; něco koží, D.; někoho stravou, potravou; školy mistry, Br.; někoho hospodou, Reš
.; lid hod- nými správci o. Háj
. Pakliby byl bratr starší mrháč neb bez smyslu, pán země n. hejtman má jiným (poručníkem) sirotky opatřiti. Tov. 83. Pána takového z úřadu propustiti a jiným ten úřad o. mají
. Zř. F. I. Kverky (doly) dosta- tečným dřívím o. Nar. o h. a k. Stráží, Plk.; dvéře zámky, Us., Ml.; koho zbraní
,zbrojí,V.; strop rákosím (orákositi); klobouk kytkami, Šp.; posla mandatem, Kom.; koho bytem, Us.; město vodou, Us.; žádosť důvody o. Šm., Jg
. Ztravou nás bídnou opatroval. Ler. Jízdnými jichž prve neměl, vojsko své opatřil. Kn. Čeládku jídlem, pitím, mzdou a záplatkem
opatrovati. Reš. —
co skrze koho. A to zřídě jeho milosť má opatřiti sám skrze se neb hejtmana svého, aby práva zemská pro- volána neb puštěna byla. Tov. 28. —
koho čím k čemu, dle čeho: penězi podlé smlouvy. Svěd. Otec má děti podlé možnosti živností o. Er. Někoho k zastavání pře jako proku- ratorem o. Er — 6.
se. a)
Ohlednouti se, sich umsehen. Tkadl. — b)
Stříci se, ujistiti se, vorsichtig sein, sich hüten, sich vorsehen. Jg. Opatřiž se také ze zadu. Smil v
. 1947.
— se před čím: před úklady, Jg., před smrtí. Ctib. Se před pádem o. Ros. Se před jede
m. V. A tu celú noc nespali a bedliví byli, opatrujíce se před Němci. Let. 79. — Arch. I. 93. —
se podlé čeho. Har., Bs. —
se v čem. V tom ať se tak opatrují. Zříz. Ferd. — Jel. —
se čím proti čemu: koži- chem proti zimě. Ml. — c)
Zaopatřiti, sich vorsehen
, sich versorgen. Opatř sebe. Us. —
se čím. Aby pohnaný také věděl, k té při potřebami a svědky jak se má o. Zř. F. L Pevnostmi se opatřiti. Br. Místem
se opa- třiti. Záv. O. se vodou na cestu. Har. II. 63. —
se v čem. Aby obeslaný a jiní, kdož správce své mají, mohli se v tom také časně opatřiti. Zř. F. I
. —
se kdy: za času. Tov. 73.