Přísažný, přísežný
Přísažný, přísežný; přisazen, žna, žno. — P. = pod přísahu vzatý, geschworen,
beeidigt, eidlich, beeidet, in Eid genommen.
Jg. P. soudce, Koll., věrnost', osoba, Ros.,
svědek, Reš., konšel, V., písař. Aqu. P. lidé,
sousedé. Vz Tk. II. 546. Konšely p-nými
ukázati; Tu jsú meze vedeny lidmi starými
a přísežnými. Půh. I. 374., II. 468. Jakub
spolu náš p-ný; V ten čas konšel p-ný tu
v Starém městě; Hospodář s námi p-ný. NB.
Tč. Kdožby byl rada naše p-ná; A pur-
krabě pražský má s tím listem na ty dědiny
poslati osobu dobře zachovalú a to p-nú;
Aby se to na česko od písařů p-ných při
týchž soudech vyložilo. Zř. F. I. A. X. 4.,
D. 29., C. 9. Tímto pak obyčejem mají díti
se póhonové skrze posla p-ného. CJB. 379.
Dodávány býti mají po poslích přísežných
toho úřadu. Faukn. Vz Přísežník. — P., pří-
sahající, der Schwörende. Jurans perdit =
p. ztratí. Cod. j. b. II. 2. 271. (Gl. 275.). — P., beschworen. P. slib. BO. A taková zlata a stříbra mají vedlé p-ných průb (eidlich bestätigte Probe) do mince neb komory naší proti obyčejnému placení dodávána býti. Nar. o h. a k. — P., ého, m., subst., pří- sažník, a, m., der Geschworene. NB. Tč., P. horní. Jg. Vz Rb. 271. P. purkrabin. Pč. 45. Soud p-ných, Geschwornengericht. Vz Porota. A slovúť přísežní od přísahy, kterúž nám činí. CJB. 279. 8 radou perkmistra a přísežných hor na nejpilnější náklady horní vynaložiti. Nar. o h. a k.