RozumnýRozumný (zastr.
rozomný), rozum mající, vernünftig, veständig. R. člověk (moudrý, rozvážlivý, opatrný). muž, žena. D. Člověk jest r. živočich
. Us. R
. učitel, Kom
., duch, duše, V
., léta (dospělý věk). Dokudž by k rozumným létům nepřišel. V. Dříve let rozumných
. Když let r-mných dojde
. Tov. Tvor nerozumný. Sš. P. 69. Tenkráte ono božské tělo v životě Mariině počaté duši r-nou přijalo. Sš. L
. 19. R
. stvoření; Dětem nelíbí se slovo otcovo, ale r-ným nemocným libí se ukrutné lékařství
. Hus I. 74., 227. —
jak: z míry r., grundgescheid. Dch. — R.
, rozumějící, umějící kundig, verständig
. —
k čemu: k hospodářstvu
. St. skl
. R. k vojně. Alx. 1122. —
čemu: horám (v hor- nictví umělý). Vys. —
v čem: ve sv. písmě, Pulk.
, v soudech, vz Advokat
. Pr. Každému, jenž jest rozumný ve svém řemesle; r
. o prá- vech súdových; r. v lékařství; ne všem dáno ve všem býti rozumnu. Št. N. 220
., 87., 306. —
R.
, podlé rozumu učiněný, vernunftmässig, vernünftig. Rozumné rady neposlechnouti. Sych
. —
R.,
srozumitelný, výslovný, ver- ständlich
. V
. Vysokým a r-mným hlasem takto se modlil. Živ
. M. J. Husa. Budu tomu, jemužto mluvím
, rozumen. ZN.