ŠetřitiŠetřiti, šetři, tře (íc), il, en, ín, ení;
še-
třívati = pozorovati, hleděti, číhati, wahr- nehmen, Achtung geben, beobachten, auf- merken. Acht haben, aufpassen ;
ohled, zření, zřetel míti, Rücksicht haben, R
. nehmen, in Acht haben;
dbáti, pečovati, starati se, hle- děti, opatrovati, sorgen, besorgen, pflegen, bedacht sein, bedenken;
zachovávati, konati, beobachten, nachkommen;
vážiti si, achten, schätzen ;
spořiti, schonen, verschonen;
se —
na pozoru se míti, šetřiti se, sich in Acht nehmen, sich schonen. Jg. —
abs. Šetřili, k čemu se která hvězda strojila (pozoro- vali). Kom
. Šetř, bude-li kůň ze sebe chří- pím vozhry metati
. Db
. Kdo š. chce, od úst začíti musí. Vz Šetrnost'
. Lb
. Schrána dílo přemáhá; kdo šetří, ten má (spoří). C
. —
co špatně m.
čeho. Šetřil to, kam ona chodí = pozoroval. Klda. 94
. Hlavně ve smyslu
dbát;
hleděti, pečovati, starati se, vážiti si, šetřiti a p. Cf
. Š
. čeho
. Os., Brs
. 2. vyd. 241
. Zde třeba š
. určitosť a správnosť
šp. m.: urči- tosti a správnosti. Km. —
čeho, koho (gt)
. Který jiných šetří (pozoruje) a je vy- slýchá; Místa a času š. V. Š
. i nepřátel; slušnosti více než přísnosti š
. Kom. Š. dítěte, Br., svého zdraví. Kom. S. prospechu, šatů, slušnosti (ji zachovávati). D
. Š. rozkazu (uposlechnouti), pravdy. Us. Pořádku
ve knize š. Bž. On šetří své doby; On dobře šetrí zisku obce. Dch. Kteréž (vypravování) by také časosledu potud šetřilo, pokud ...; Všady úmyslů božích š
. přijde; I nám času a doby š
. náleží
ve věcech bohoslužebných. Sš. L
. 5., 99., 197. (Hý.). Šetř pravdy a spra- vedlnosti. Dač. I. 1. Nešetřila ani soli ani pepře (kárajíc). Šml. Šetříce okolností. J. tr. Času š-ti za největší prozřetelnost' se po- kládá
. Jir
. Anth. 353
. Nemoudrý jest, kdo člověkem býti chtěje zevnitřních ozdob člo- věka více než podstaty šetří; Přirození pilně šetří času každé věci příslušného; 8. zdraví; Veždy užitku raději moudří sobě než chuti šetří. Kom. Šetřil jich, kam jíti clíti
. Bart. Š. Havla pro Šavla (vážiti si) Prov
. Čeho je nejvíc, toho šetř. Prov. Š. něčeho jako oka v hlavě (jako červeného vejce). Us. —
nač. Aby nešetřil (nehleděl) toliko na to. V., Pref
., Rokyc. Na to š. mají, aby
. . . 1618. Protož mohu netoliko na to š
., co soud světský vynáší, ale i co vaše svědomí jistí. Ski. V. 129. Ni tak na slova jako na smysl šetřiti se má
. Štr. —
čeho při kom, při čem (kdy); při jiných Kram. Při bylinách rozdílu krajin šetřiti. Byl
. Při každé příle- žitosti třeba slušnosti šetřiti. Ml. Š. něčeho při osobách. Er. —
čeho kde (kdy): ň
a cestě. Har. Mají pilně šetřiti na kompasech (pozorovati). Vys. Obřadů těch se posud
v církvi
při posvěcování šetří. Sš. Aby v užívání přísloví šetřil
, čeho předkové užívali. Mus
. Šetřiti něčeho v církvi. Br
. V demokratu urozenosti se nešetří. Har. Ač na těch místech více smyslu než slov šetří se. Sš. Mt. 193. —
čeho jak
: ne- moci s
e vší pilností. Smrž. Kdo nešetří, když má vnnoho,
z mála nedovede toho. Dch
. Setři
od desíti k pěti, od pěti k čty- řem
, od čtyř na nic Vz Marnotratný
. Lb. —
sobě k
oho. On ho sobě velice šetří (váží)
. Ros. Jakž to sobě vrchnosti šetříte? Drsk
. —
se. Nešetřil se, teď si poleží
. Us. Dch. —
se čeho. Nevěda o štíru a jeho se nešetřiv
. Ler. Šetř se hluku. Kom
. Lb
. 112
. — Br. —
se před kým: před nepřátely svými. Reš. Před dětmi svými se šetř
. Br
. — Plk. —
se od čeho. Zlob. —
aby. Š., aby ulice nebyly zanečištěné. Har. Šetř toho, aby kůň, který krtice má, jinde stával. Db. —
s inft. Múdrý člověk nešetří (nedbá) Bohu se líbit řečí pěknú. Tkad. —
čím kde. Ručičkou
na kompasu š., kde míry padají (pozorovati na měřickéin nástroji). V. —
že. Šetřil sem, že takové ryby nikde býti nemohou. Ler.