ČistitiČistiti, 3
. pl., -stí, čisť, -stě (íc), il, štěn, štění. Vz Činiti stran: štěn (čištěn). Čistí- vati. Č. = čistým dělati, reinigen , putzen; čisté, jasné, světlé učiniti, klären, raffiniren, läutern; purgiren. Jg
. —
co (komu): boty, komín, šaty, nádobí, zuby, stromy, zbraň, ránu; zlato, stříbro, cukr, povětří, vzduch, víno, obilí, krev, žaludek. Jg
. Právník čistí měšec, lékař tělo, zpovědlník svědomí. L
. Jelen čistí své parohy = otírá s nich mech, lýko o dřevo. Šp. —
co, se čím. Chlév chvoštištěm, V., zbraň suknem, tělo lékem, ránu vodou, se přísahou
. Jg
. —
co,
koho, se od čeho: se od viny, od podezření, sil- nice od žebráků, Jg.; od hříchův, Chč. 378
., pivo od kvasnic, V.; od prachu
. Jg., Rk. —
co z čeho: boty z bláta. Rk. —
co před kým. Město před zlými lidmi. Pr. měst
. —
se. Voda, nebe se čistí
. Jg. Proč skvrny nerády se čistí, lépe: nerády pouštějí. Km. —
se kde. Čistí se na
nebi (nebe se čistí). Jg. —
aby. Čistil boty kartáčem, aby se mu leskly.