UvážitiUvážiti, uvaž, il, en, ení;
uvažovati =
tolik vážiti jako něco, etwas aufwiegen, eben so viel wiegen;
rozvážiti, rozmyslili, rozjímati, erwägen, überlegen, bedenken, beherzigen, beurtheilen, ermessen, Acht haben;
povážiti, rozeznati, rozsouditi, er- kennen, verhandeln, berathschlagen
; se = rozmysliti se, sich entschliessen (na Slov. ). Jg. —
abs. Stanou-li se přáteli, tak uva- žoval, mohly by býti Čechy i Uhry snáze získány. Ddk. III. 204. —
co: něčí slova a skutky u. U. při (rozsouditi). V
. Uvažte to. Kom. Což vše budeme moci sobě vy- světliti, uvážíce okolnosti tehdejší. Ddk.
II. 361
. Nejistotu štěstí válečného u. Ib. V. 331. —
zač = tolik vážiti, jako co. Pravdať jest, některý by kmet neb babka za funt koudele neuvážil. Kom. Něco za podstatnou částku něčeho u. Šf. —
co s kým. Bůh sám s sebou jako uvažuje, co činiti má. Br. U. něco s přáteli. Us. —
co kde: v mysli, Kram., v sobě, Dch.,
při sobě,
u sebe, V., J. tr., v srdci, Kram., Rk
., v radě. Kom
. Věci ty veškery pilně
na mysli své uvažo- vala. Sš. J. 39. (Hý. ). Počal tajně na mysli uvažovati. Ddk
. II. 221. U. něco na sněmě
. Us. —
kdy. Což se
po obědích uvažuje, mezi stálé nálezy nemá býti pojato. Sych.
Při té příležitosti poměru kázně církevní k nauce Páně bedlivě uvažováno, Sš. II. 17. U-žil si
jednu noc (= jedné noci, in einer Nacht). Kda. —
jak: zdravě něco u., be- dlivě
. Br
., V. Uvážiti něco opravdové,
do opravdy. Dch. Zákon
pod autoritou císař- skou uvažován byl a přijat. Ddk. II. 195. Zdravě a důkladně u
. Pal. Dj
. IV
. 1
. 28
. Na sněmě shromážděn byl květ národa
a u-val
na téže váze poctu nabytou s oběťmi, jaké se za ni mají poskytnouti. Ddk. III. 227. —
se na koho. Jestliže by který měštěnín směl se na kterého dědictví ne- právě u. (= odvážiti) aneb hranice kterého dědictví neprávě měl rušiti. NB. Tč. 1. —
s inft. Uvážil jsem u sebe z města odejíti (ustanovil jsem). Na Slov
. Bern
.