Uvésti koho kam (odkud, čím, jakUvésti koho kam (odkud, čím,
jak). U. družky
před vrata, Hdk., víru
v soulad s rozumem, Šmb, vyslance slavnostním průvodem
do města, Posp., něco někomu před oči, myšlénku nějakou násilím v život, Osv., se něčím na mizinu, Vlč., na někoho porobu, J. Lpř., něco do soustavy, Stč., tla- koměr vlastní jeho tíží do svislého směru, látku teplem do tekutého stavu, mezi 509 desky něco, těleso
z klidu do pohybu, válec
hodinovým strojem do pohybu, něco
pod poklop vývěvy, kyvadlo do pohybu, ZČ, někoho jiným v posměch, Mus., vzduch
na 0° C, Mj. 125 , apparat šrouby do vodo- rovné polohy, divadelní kus v scenu, něco někomu na paměť. Us. Pdl Jedny
s dru- hými v kyselosť uvodil. Bart. 123 Někomu něco
u vědomosť u. Dač. I
. 2. U. někoho v moc, Pož. 97., u vieru křesťanskú, u vě- zenie. Št. Kn. š. 157., 5. —
nač. Zlomky na společného jmenovatele. Pdl. U. směnky na
stejnou dobu platnosti, na stejnou vidě- nou. Kzl. 231. —
odkud. Rozliční od sv. otcův a filosofův uváděni byli důkazové
z rozumu pro jsoucnosť boží. MH. 4. Z chaos- ného víru jsi slunce k sluncím uveď. Nrd. —
proč. Pro svůj náhled uvádí celou řadu důvodů. Pdl. —
co jak. Křesťanství mocně u. Jir. Tu jest opět sám na sebe křivdu se lží uvodil. Bart. 125. Těmito slovy uvedl jí starý šlechtic mladého muže. Hrts. —
co proti čemu. Námitky proti něčemu u. Sbn.